11 C 7/2022-19 — Okresní soud Praha-východ

Toto rozhodnutí obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“) zkrácené odůvodnění. Manžel se domáhal rozvodu manželství s tím, že ke dni podání návrhu na rozvod manželství spolu manželé nesdílí společnou domácnost, jejich manželství nesplňuje svůj účel, naopak jej lze považovat za nenávratně rozvrácené, bez možnosti obnovy soužití. Za příčinu rozvratu manželství označil základní neshody v běžném životě, neshody o trávení volného času, které se objevily zejména po narození syna. Dohodli se proto s manželkou, že bude lepší žít odděleně. Manželka souhlasila s rozvodem, jakož i s příčinami rozvratu uváděnými manželem, dodala, že se s manželem hádali téměř každý den, i syn tu situaci již negativně vnímal. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. V průběhu manželství se narodil syn [jméno] ([číslo]), přičemž o úpravě poměrů k nezletilému pro dobu po rozvodu rozhodl Okresní soud Praha - východ rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Manželé za trvání manželství uzavřeli smlouvu o manželském majetkovém režimu, vypořádali si společný majetek a dohodli se na režimu oddělených jmění (notářský zápis ze dne [datum], NZ [číslo]). Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 tohoto ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být rozvedeno, pokud by byl rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody a b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí i problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod. Z vyjádření obou manželů vyplývá, že své manželství považují za trvale rozvrácené. Jako příčinu rozvratu manželství shodně označili rozdílné názory, neshody v běžném životě projevující se četnými hádkami. Oba manželé deklarovali, že v manželství setrvat nechtějí, manželství mají za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nevidí možnost obnovy manželského soužití. Vzhledem k uvedenému soud návrhu na rozvod manželství vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).