15 C 84/2022-22 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného dle nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou [číslo] jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně]. V dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne 30. 1. 2019 žalovaná [číslo] svůj dluh co do důvodu a výše uznala a zavázala se jej uhradit v deseti měsíčních splátkách počínaje měsícem únorem 2019, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný [číslo] přistoupil jako spoludlužník k dluhu žalované [číslo] zavázal se jej uhradit společně a nerozdílně s žalovanou [číslo]. Žalovaní neuhradili řádně a včas první splátku splatnou dne 25. 2. 2019 a celá dlužná částka se tak následujícího dne stala splatnou. Žalovaní po datu splatnosti na svůj dluh uhradili dne 15. 5. 2019 částku 4 000 Kč, dne 12. 8. 2019 částku 3 000 Kč a dne 10. 9. 2019 částku 2 000 Kč, přičemž žalobkyně tyto úhrady započetla na jistinu pohledávky. Žalovaní poté na svůj dluh nic dalšího neuhradili ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastnící se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: 5. Z dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne 30. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaná [číslo] uznala co do důvodu a výše svůj dluh na nájemném ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný [číslo] k tomuto dluhu přistoupil jako spoludlužník. Žalovaní se zavázali společně a nerozdílně uhradit dlužnou částku v deseti měsíčních splátkách počínaje měsícem únorem 2019 vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce, a to pod ztrátou výhody splátek. 6. Z výzev k úhradě dluhu ze dne 16. 5. 2022 včetně podacího archu soud zjistil, že žalovaní byli před podáním žaloby vyzváni k zaplacení zbývající dlužné částky ve výši 21 000 Kč. <i>7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>8. Podle § 1892 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně.</i> <i>9. Podle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.</i> 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaná [číslo] uznala svůj dluh na nájemném ve výši 30 000 Kč co do důvodu a výše, přičemž platí vyvratitelná právní domněnka, že tento dluh v rozsahu uznání v době uznání trval (§ 2053 o. z.). Žalovaný [číslo] k dluhu žalované [číslo] přistoupil (§ 1892 o. z.) a zavázal se jej společně a nerozdílně s žalovanou [číslo] uhradit ve sjednaných splátkách. Žalovaní splátky nehradili řádně a včas, dostali se ode dne následujícího po splatnosti první splátky, tj. ode dne 26. 2. 2019, do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž došlo v souladu se smluvním ujednáním účastníků k zesplatnění celé dlužné částky (§ 1931 o. z.) a žalobkyni vznikl rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně zohlednila částečné úhrady žalovaných, ke kterým po splatnosti pohledávky došlo. 12. Soud tak shledal žalobu zcela důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 560 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 840 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ a. t.“), ve výši 1 940 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemný návrh ve věci samé; dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t.) a dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby. 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).