22 C 311/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala úhrady částky 4 330 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku zřízenou dle § 18 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění, profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 citovaného zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. Provozovat vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. Dojde-li k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 citovaného zákona, vzniká žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 tohoto zákona, který jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 citovaného zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel, § 15 citovaného zákona, žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, číslo technického průkazu [anonymizováno] nebylo od 25. 12. 2020 do 24. 2. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem vozidla v tomto období byl žalovaný. Dle § 4 odst. 6 a 7 citovaného zákona žalobkyně vyzvala 16. 12. 2021 žalovaného k úhradě uvedeného příspěvku 4 030 Kč vypočteného jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 citovaného zákona, 62, a denní sazby podle druhu vozidla, § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která citovaný zákon provádí, 65 Kč. Žalobkyni dále dle § 4 odst. 4 citovaného zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč dle § 2a uvedené vyhlášky, jejichž úhradu žalobkyně ve výzvě též požadovala. Součástí výzvy bylo dle § 4 odst. 7 citovaného zákona i poučení o právech a povinnostech adresáta včetně možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti uplatnit nárok v soudním řízení. Dle zaslané výzvy měl žalovaný dlužnou částku 4 030 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala 1. 3. 2022. K datu splatnosti žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Žalobkyně žalovaného poté ještě několikrát upomenula, avšak k úhradě dlužné částky nedošlo ani po obeslání předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř. Žalobkyni tak nezbývá, než se obrátit na soud, kdy se domáhá úhrady příspěvku 4 030 Kč, nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky 300 Kč dle § 2a označené vyhlášky, zákonného úroku z prodlení z dlužné částky příspěvku ode dne následujícího po splatnosti až do zaplacení. Žalobkyně odkazuje smlouvu ze dne 23. 9. 2020, dle níž se žalovaný stal vlastníkem předmětného vozidla, a jíž doložil předchozí vlastník. Vlastnické právo nabývá kupující již dnem účinnosti kupní smlouvy, ohlášení změny vlastnictví vozidla v registru silničních vozidel má pouze deklaratorní účinky. Obě smluvní strany, tedy kupující i prodávající, nesplnili svoji zákonnou povinnost realizovat přepis vozidla ve lhůtě 10 dnů dle § 8, odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. Ve vymáhaném období žádný pojistitel způsobem dle § 15 zákona č. 168/1999 Sb. neohlásil vznik pojištění. Co se týká výzvy ze dne 16. 12. 2021, tak tato byla zaslána žalovanému na tehdejší adresu trvalého bydliště, doručena byla 6. 1. 2022, k čemuž žalobkyně odkazuje na poštovní podací číslo, pod nímž došlo k odeslání výzvy k úhradě žalovanému, které prokazuje, že výzva byla doručována právě žalovanému a které se nachází pod čárovým kódem přímo v této výzvě. Součástí výzvy bylo i poučení dle § 4, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal za postupu dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, kdy vycházel z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření, o tom, zdali má být nařízeno jednání, soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení § 118a, odst. 2 o. s. ř. směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není, neboť skutečnosti podávající se z Potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel jsou zcela jednoznačně dané a nelze je žádným způsobem ovlivnit. 5. Z důkazů provedených v řízení byla učiněna následující skutková zjištění: 6. Dne 23. 9. 2020 byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícím [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum] a kupujícím [celé jméno žalovaného], narozeným dne [datum], jejímž předmětem byl vůz VW Transporter, [VIN kód], typ [anonymizováno], rok výroby [rok], technický průkaz č. [anonymizováno]. Dle karty vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo TP [anonymizováno], osobní automobil, VW Transporter, došlo ke změně pro období 31. 12. 2019 – 28. 2. 2021, kdy v období od 3. 12. 2015 do 28. 2. 2021 byl jako vlastník vozidla veden [jméno] [příjmení], narozen [datum] (kupní smlouva na čl. 15 spisu, karta vozidla na čl. 17, 2. strana spisu) 7. Dne 16. 12. 2021 adresovala žalobkyně žalovanému Výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], jímž jej vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 4 030 Kč, při denní sazbě 65 Kč, počet dnů 62, vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], osobní automobil nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. U společnosti [právnická osoba], č. smlouvy [číslo] bylo pojištěno v období 26. 3. 2014 – 24. 9. 2020 a dále od 25. 2. 2021, č. smlouvy [číslo], období bez pojištění 25. 12. 2020 – 24. 2. 2021 (výzva na čl. 25 spisu) 8. Dále adresovala žalobkyně žalovanému Upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 23. 3. 2022 pro vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], osobní automobil nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, nepojištěné období 25. 12. 2020 – 24. 2. 2021, 62 dnů, denní sazba 65 Kč, příspěvek 4 030 Kč, náklady uplatnění 300 Kč (upomínka na čl. 24 spisu) 9. Právním zástupcem žalobkyně byla žalovanému adresována předžalobní výzva dopisem ze dne 29. 4. 2022 (dopis na čl. 21 spisu, podací lístek na čl. 23 spisu) 10. Bylo vyhotoveno poučení o postupu v případě, že vozidlo bylo pojištěno, obeslaný nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla, toto bylo vyřazené, zaniklé, vyvezené do jiného státu, či jsou jiné pro věci podstatné okolnosti, obsahuje i výňatek ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění zákona č. 293/2017 Sb. (poučení na čl. 22 /17/ spisu) 11. Dle Potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel (čl. 11 – 12 spisu) žalovaný byl bytem trvale na adrese [adresa], od uvedeného dne je trvalé bydliště žalovaného vedeno na adrese [adresa žalovaného]. 12. Skutkový závěr: 13. Dne 23. 9. 2020 byla uzavřena kupní smlouva mezi prodávajícím [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum] a kupujícím [celé jméno žalovaného], narozeným dne [datum], jejímž předmětem byl vůz VW Transporter, [VIN kód], typ 7DB, rok výroby 1999, technický průkaz č. [anonymizováno]. Dle karty vozidla vůz [registrační značka], [VIN kód], číslo TP [anonymizováno], osobní automobil, VW Transporter, kdy prodávající byl veden jako vlastník vozidla od 3. 12. 2015 do 28. 2. 2021. Žalobkyně tedy doložila kupní smlouvou uzavřenou dne 23. 9. 2020, že bylo převedeno vlastnictví k předmětnému vozidlu na žalovaného. Z údajů o pojištění vozidla se podává, že vozi