22 C 477/2021-32 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu dne 18. 8. 2021 žalobní návrh, jímž se po žalované domáhá zaplacení částky 19 334,02 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Mezi žalobkyní a žalovanou byla pro odběrné místo [adresa žalované], uzavřena Smlouva o sdružených dodávkách a odběru zemního plynu [číslo] Smlouva o připojení k distribuční soustavě [číslo]. Žalobkyně se na základě smlouvy jako dodavatel zavázala dodávat do odběrného místa zemní plyn a žalovaná se jako odběratel zavázala plyn odebírat a platit za služby spojené s dodávkou plynu za podmínek stanovených ve smlouvě. Za plnění na odběrné místo ve fakturačním období 27. 8. 2019 – 24. 8. 2020 žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 7. 9. 2020. Faktura byla vystavena v souladu s obchodními podmínkami, které jsou součástí smlouvy a v rozsahu uplatněné pohledávky nebyla oprávněně reklamována či zpochybněna. Fakturovaná částka činila 32 334,02 Kč a výše dluhu bez příslušenství 19 334,02 Kč Cena se skládá z regulované části ceny za distribuci a činnosti operátora trhu, která je zveřejněna Energetickým regulačním úřadem a tzv. stálé měsíční platby a komoditní platby. Přesná specifikace ceny, odkaz na způsob její tvorby, je v části B faktury - přehled včetně detailního rozpisu plateb. Vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, tj. fakturovaná cena, je provedeno v souladu se závaznými prováděcími předpisy Energetického regulačního úřadu k energetickému zákonu. K faktuře žalobkyně eviduje spotřebu komodity (22, 900 MWh), číslo měřidla ([číslo]) a částečné úhrady (3 000 Kč ze dne 24. 11. 2020 a 10 000 Kč). Označená faktura nebyla uhrazena, ač byla žalované zaslána bezprostředně po vystavení na její korespondenční nebo poslední známou adresu a doručena vhozením do schránky. Dostala se tak do sféry její působnosti v dostatečném časovém předstihu před splatností. Žalovaná byla o zaplacení písemně urgována a žalobkyně poskytla žalované ke splnění povinnosti přiměřenou lhůtu, přičemž zároveň žalovanou upozornila na svůj úmysl obrátit se na soud, nebude-li plněno ani v dodatečné lhůtě. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 101 odst. 4 a § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se mít podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci proti uvedenému postupu nenamítali ničeho, a proto bylo ve věci rozhodnuto za podmínek § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů, bez nařízení jednání. 4. Ve věci byly provedeny níže uvedené důkazy, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Dne 21. 4. 2011 uzavřely žalobkyně a žalovaná Smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, kategorie domácnost č. [anonymizováno] [číslo], jejímž předmětem byla dodávka a odběr zemního plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] Smlouvou se obchodník zavazuje dodávat zákazníkovi plyn a zákazník se zavazuje plyn odebírat a platit za jeho spotřebu obchodníkovi cenu za plyn dle hlavy 1. čl. II. Obchodně technických podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Dále byla uzavřena Smlouva o připojení k distribuční soustavě, kategorie maloodběratel – domácnost mezi [právnická osoba] plynárenská [právnická osoba] a žalovanou pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec], rodinný dům, odběr nepřetržitý. (smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu na čl. 22 spisu, smlouva o připojení k distribuční soustavě na čl. 19 – 21 spisu) 6. Žalobkyně vystavila dne 7. 9. 2020 fakturu za zemní plyn, [číslo] pro období 27. 8. 2019 – 24. 8. 2020 na částku 32 334,02 Kč, splatnou dne 29. 9. 2020. Za zúčtovací období bylo dodáno 22 900 kWh plynu. (faktura na č. l. 15 - 17 spisu) 7. Žalované byla adresována předžalobní upomínka dopisem ze dne 4. 3. 2021, následující den odeslala žalobkyně žalované doporučenou zásilku. (upomínka, stejnopisy faktury na čl. 23 - 26 spisu, podací arch na č. l. 18 spisu) 8. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 21. 4. 2011 Smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Za řádnou realizaci dodávek plynu v období od 27. 8. 2019 – 24. 8. 2020 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] znějící na částku 32 334,02 Kč, se splatností dne 29. 9. 2020. Pokud žalobkyně tvrdila, že eviduje plnění stran žalované ve výši 13 000 Kč, tak toto tvrzení žalované nebylo sporováno, žalovaná na svoji obranu netvrdila, neprokazovala ničeho. Žalované byla adresována předžalobní upomínka. 9. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. 10. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastnice sporu uzavřely smlouvu, jejímž předmětem byla dodávka plynu podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) za současné aplikace zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Kupní smlouvou se kupující zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit kupní cenu. Předmětem koupě může být věc, kdy pojem věci je v zákoně č. 89/2012 Sb. (§ 489) vnímán šířeji nežli v zákoně č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 32, díl VI.). Jak stanoví § 489 občanského zákoníku, věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Plyn nepochybně potřebě lidí slouží a jedná se o věc rozdílnou od osoby. Aby se jednalo o takovou věc, musí být dána objektivní možnost ovladatelnosti věci (§ 497 o. z.). Např. atmosférická elektřina není věcí v právním smyslu (Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 1731, díl L). Ovladatelné přírodní síly však mohou být předmětem obchodování, kdy přiměřeně se použije ustanovení o věcech hmotných (§ 497 o. z.). Tzn., že předmětem obchodování mohou být síly, jež je možné ovládat strojem, zařízením či stavbou, je možné měřit jejich objem, množství; většinou jsou dodávány v rámci určitých soustav. (Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 1761, díl I.) Protože předmětem smluvního vztahu účastníků byla síla, jíž jest možné ovládat tak, jak jest shora uvedeno, a taktéž měřit její množství, objem (plyn), může tato být předmětem obchodování, jedná se o věc v právním slova smyslu, a proto bylo na právní vztah účastníků aplikováno ustanovení § 2079 o. z. Ve smlouvě účastníky uzavřené vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost předmět koupě (plyn) kupujícímu odevzdat a žalované jako kupující povinnost předmět koupě převzít (odebrat) a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. 11. K prokázání té skutečnosti, že na dlužnou částku bylo plněno, leží důkazní břemeno na žalované, která však netvrdila ani neprokazovala ničeho. 12. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované plnění spočívající v dodávce plynu do sjednaného odběrného místa, žalovaná však v plném rozsahu nesplnila svou povinnost úhrady za takto poskytnuté plnění. Tím, že žalovaná nesplnila řádně a včas svůj peněžitý závazek, dostala se do prodlení a je povinna podle § 1970 o. z. platit z dlužné částky úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalované povinnost k plnění tak, jak jest uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to při zohlednění žalobou požadovaného plnění, kdy žalobkyně ponížila svůj celkový nárok o dvě částečné úhrady žalované ve výši 3 000 Kč a 10 000 Kč, čemuž odpovídá i navazující specifikace úroku z prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku a náhrady právního zastoupení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ Vyhláška“). Podaná žaloba, resp. návrh na vydání platebního rozkazu, naplňuje pojem "formulářová žaloba", tak jak jej vymezil Ústavní soud např. v bodu 28 nálezu ze dne 29. března 2012 sp. zn. I. ÚS 3923/11 (N 68/64 SbNU 767), podle kterého se zpravidla bude jednat o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření, však bude totožný či jen s drobnými odchylkami. V daném případě jsou splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 vyhlášky, tj. řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně