22 C 97/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Manželka podala soudu dne 7. 3. 2022 návrh, jímž se domáhala rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími tvrzeními. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 30. 9. 2005 před matričním úřadem v [obec], [okres]. U obou účastníků se jedná o manželství prvé, oba manželé mají české státní občanství. Poslední společné bydliště bylo na adrese [adresa manželky], [okres]. Z manželství se narodily dvě děti, a to [jméno] [celé jméno manželky] dne [datum], [jméno] [celé jméno manželky] dne [datum], obě ke dni podání návrhu nezletilé, obě bytem [adresa manželky]. Sňatek byl uzavřen po pětileté známosti, když účastníci ve společné domácnosti žili od roku 2000, dále od roku 2005 do roku 2019 jako manželé, kdy od tohoto roku nesdílí rodinnou domácnost. Zpočátku bylo manželství spokojeným, avšak postupně počalo docházet ke stále častějším rozporům mezi manžely týkajících se zejména vedení rodinné domácnosti, dalšího rozvoje a postupu manželky v zaměstnání, dalšího vzdělávání i životních cílů obou manželů. Zejména z uvedených důvodů docházelo mezi manžely k postupnému citovému odcizování a narušení manželského soužití. Taktéž představy obou manželů ohledně společné budoucnosti nebyly a ani nadále nebudou slučitelné, když názory obou manželů na vedení rodinného života se lišily stále více, přičemž tyto přetrvávající problémy nebylo možné jakkoliv vyřešit. Zejména v posledním roce společného soužití, tedy v roce 2019, docházelo k postupné eskalaci neshod vznikajících v důsledku rozdílnosti povah manželů, což vedlo k tomu, že manžel se odstěhoval ze společné domácnosti do vlastního bydlení, kdy od této doby manželé spolu nežijí, nesdílí rodinnou domácnost. Manželé v současné době žádným způsobem nekomunikují, na výzvy manželky k dohodě o rozvodu manželství, vypořádání společného jmění manželů, výchově a výživě nezletilých dětí z manželství narozených, manžel nereaguje. Nelze však vyloučit, že následně se k návrhu připojí, jednalo by se tak o nesporný rozvod manželství, když manželé v rodinné domácnosti nežijí od roku 2019. Manželství neplní žádnou ze svých společenských funkcí, účel, který by mělo splňovat, je tak svazkem pouze formálním, je zřejmým, že je trvale a hluboce rozvráceným a nelze očekávat jeho obnovení. 2. Manžel uvedl, že k návrhu se plně připojuje. Manželé soudu navrhli shodně, nechť rozhodne ve věci v režimu § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., kdy při jednání soudu předložili Dohodu o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství. Po provedení tohoto důkazu bylo soudem zjištěno, že předpoklady pro rozhodnutí v režimu § 757 o. z. nejsou dány. Manželé nadále shodně navrhli, nechť soud rozhodne dle § 755 o. z., s tím, že návrh je společný. 3. Soud tak návrh ve věci o rozvod manželství hodnotí jako společný, a to v souladu s ustanovením § 384, odst. 2 zákona č. 292/20132 Sb. v platném znění. 4. Soud provedl v řízení důkaz účastnickým výslechem manželky, účastnickým výslechem manžela, oddacím listem účastníků (čl. 4 spisu), rozsudkem o úpravě poměrů k nezletilým dětem z manželství narozeným (čl. 10 - 11 spisu), Dohodou o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství (příloha spisu). 5. Z důkazů shora uvedených vzal soud za prokázané následující. 6. Manželství bylo uzavřeno dne 30. 9. 2005 před Městským úřadem v Říčanech (oddací list na čl. 4 spisu) 7. Okresní soud Praha – východ rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací] / [spisová značka], [spisová značka] ze dne 1. 6. 2022 o úpravě poměrů nezletilých dětí z manželství narozených tak, že na dobu po rozvodu manželství se nezletilé děti [jméno] [celé jméno manželky] narozená dne [datum] a [jméno] [celé jméno manželky] narozená dne [datum] svěřují do péče matky a otec se zavazuje hradit na výživu nezletilé [jméno] [celé jméno manželky] částku 4 500 Kč měsíčně a nezletilé [jméno] [celé jméno manželky] částku 3 500 Kč měsíčně. (rozsudek na čl. 10 - 11 spisu) 8. Dne 4. 10. 2022 byl ověřen podpis manžela a dne 5. 10. 2022 byl ověřen podpis manželky na Dohodě o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství, v níž se dohodli o vypořádání společného jmění. Ujednání o dalším bydlení dohoda neobsahuje. (dohoda – příloha spisu). 9. Dále byl k důkazu proveden výslech manžela, manželky. 10. Manželka dobu, po níž manželství je zcela nefunkčním označuje obdobím pěti let. Po dobu tří let každý z manželů žije v jiném místě bydliště. Důvodem rozvratu bylo naprosté odcizení a ochlazení citových vazeb v důsledku rozdílných životních hodnot. Situace v manželství je setrvalá, obnovení společného soužití je vyloučeno. (účastnický výslech manželky) 11. Manžel se plně připojil, k tomu, co uvedla manželka. Dobu, po níž manželství není funkčním, hodnotí shodně jako manželka, taktéž příčinu rozvratu. I manžel vylučuje obnovení rodinného soužití. (účastnický výslech manžela) 12. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé žijí zcela odděleně, každý v jiném místě bydliště po dobu tří let, kdy k obnovení rodinného soužití nedošlo. Pokud by manželé k tomuto měli vůli, zvažovali by obnovu společné domácnosti, nepochybně by k tomuto již došlo. Manželé však naopak zcela vylučují možnost rodinného soužití v budoucí době. Již předtím, nežli manželé počali bydlet každý v jiném místě bydliště, bylo manželství nefunkčním partnerským svazkem, a to po dobu dvou let. Příčinou rozvratu manželství je rozdíl povah a zájmů každého z manželů, kdy tito měli rozdílný náhled na vnímání životních hodnot, což vedlo k vzájemnému odcizení a ztrátě citových vazeb. 13. Dle § 755 zákona č. 89/2012b., občanský zákoník, o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 14. Dle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 15. Dle § 757 občanského zákona, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. 16. K manžely předložené dohodě o vypořádání vzájemných majetkových poměrů a práv a povinností bydlení pro dobu po rozvodu manželství soud odkazuje na komentář Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 458, který uvádí, že„ zákon vyžaduje předložení dvou, případně tří dohod, a to o úpravě majetkových vztahů, bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu – v jedné listině. … Otázkou je, do jaké míry by se soud měl zaobírat obsahem těchto dohod. Ideálním stavem je vypořádání všech majetkových vztahů. Pokud si však manželé vypořádají společné jmění pouze částečně, existuje zákonná pojistka v podobě vypořádání na základě zákonné domněnky dle § 741. Ustanovení § 738, odst. 2 dále stanoví, že platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. …… Zákon vyžaduje, aby rozvádějící se manželé soudu předložili dohodu o úpravě svých majetkových poměrů. Z povahy věci vyplývá, že především půjde o vypořádání společného jmění manželů, ledaže by mezi manžely existoval režim odděleného jmění (§ 729), případně bylo společné jmění zrušeno soudem (§724).“. Z výše uvedeného je tak zřejmým, že není-li soudu předložena dohoda o výživném, musí vždy být soudu předložena dohoda o majetkovém vypořádání a bydlení na dobu po rozvodu, ledaže by existoval režim odděleného jmění manželů, což se v souzené věci nepodává, toto nebylo tvrze