24 C 197/2022-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha – východ dne 5.4.2022 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne 8.6.2018 žalobkyně uzavřela s žalovanou Rámcovou smlouvu [číslo] na základě níž byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet], dne 18.05.2020 uzavřela žalovaná s žalobcem Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 100 804 Kč, dne 18.05.2020 byl úvěr v uvedené výši vyplacen na běžný účet žalované. Podle podmínek úvěrové smlouvy byla žalovaná zavázána měsíčně hradit pravidelnou konstantní splátku úvěru v celkové výši 1 623 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9 % p. a., vždy k 17. dni měsíce počínaje dnem 17.06.2020. Splátky od 17.06.2020 do 17.09.2020 byly splaceny, na splátku dne 17.10.2020 bylo ze strany žalované dne 16.12.2020 zaplaceno pouze 899,18 Kč. Počínaje splátkou ke dni 17.10.2020 tedy nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas, proto žalobce dne 22.12.2020 úvěru zesplatnil. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná dne 21.01.2021 částku ve výši 723,82 Kč, dne 21.01.2021 částku ve výši 1 623 Kč a dne 21.01.2021 částku ve výši 1 403,18 Kč. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci dne 20.1.2021 písemně uznala co do jeho důvodu i výše. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela s žalobkyní Rámcovou smlouvu [číslo] na základě níž byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet], dne 18.05.2020 uzavřela žalovaná s žalobcem Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 100 804 Kč, dne 18.05.2020 byl úvěr v uvedené výši vyplacen na běžný účet žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 623 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 14,9 % p. a., vždy k 17. dni měsíce počínaje dnem 17.06.2020. Splátky od 17.06.2020 do 17.09.2020 byly splaceny, na splátku dne 17.10.2020 bylo ze strany žalované dne 16.12.2020 zaplaceno pouze 899,18 Kč. Počínaje splátkou ke dni 17.10.2020 nebyly splátky ze strany žalované uhrazeny řádně a včas, proto žalobce dne 22.12.2020 úvěru zesplatnil. Po zesplatnění úvěru uhradila žalovaná dne 21.01.2021 částku ve výši 723,82 Kč, dne 21.01.2021 částku ve výši 1 623 Kč a dne 21.01.2021 částku ve výši 1 403,18 Kč. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci dne 20.1.2021 písemně uznala co do jeho důvodu i výše. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ačkoliv byla k jejímu zaplacení vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 22.12.2020. 4. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobou uplatněnou částku žalovaná zaplatila. 5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen„ o.z.“), neboť k uzavření dohody o uznání došlo již za jeho účinnosti. 6. Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda, v níž žalovaná dluh vůči žalobkyni vzniklý z uzavřené úvěrové smlouvy co do důvodu a výše 98 108,47 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. uznala dle § 2053 o. z., na základě čehož žalované vznikla povinnost vrátit dluh v uznané výši s tím, že uznání dluhu má za následek právní fikci, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, soud se tedy již dále úvěrovou smlouvou uzavřenou mezi účastníky nezabýval. Žalovaná však doposud ani přes předžalobní upomínku dlužnou částku neuhradila a dostala se do prodlení, v důsledku čehož je ode dne následujícího po zesplatnění úvěru v prodlení a je tedy povinna zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 1970 o. z.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 425 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 925 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 500 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 a dále za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.