35 C 182/2022-36 — Okresní soud Praha-východ

1. Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná a předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřeli pojistnou smlouvu [anonymizována tři slova] dne 17. 8. 2015 [číslo] na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], jejíž nedílnou součástí jsou pojistné podmínky žalobce. Žalovaná se zavázala hradit sjednané pojistné splatné ročně ve výši 12 165 Kč. Pojištění zaniklo k 24. 1. 2021 po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužného pojistného včetně upozornění na možný zánik pojištění. Za období od 17. 8. 2020 do 24. 1. 2021 žalovaná sjednané pojistné neuhradila a dluží tak zažalovanou částku, kterou přes upomínku dosud neuhradila. Vzhledem k tomu, že je žalovaná s prodlením peněžitého dluhu požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení. Svou aktivní legitimaci dovozoval žalobce od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2021. 2. Účastníci vztahu platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] dne 17. 8. 2015 na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Audi A6 [registrační značka], v níž se žalovaná zavázala hradit pravidelné splátky pojistného stanovené ve výši 12 165 Kč ročně. Protože žalovaná pojistné nehradila, zanikla pojistná smlouva z tohoto důvodu ke dni 24. 1. 2021 poté, co jí byla zaslána výzva k plnění s upozorněním, že nezaplatí-li dlužné pojistné, dojde k zániku pojištění, rovněž byla informována o zániku pojištění. Za období platnosti smlouvy, tj. od 17. 8. 2020 do 24. 1. 2021, žalovaná dluží pojistné ve výši zažalované částky, které ani přes výzvu neuhradila. Žalobce nabyl pohledávku na základě smlouvy ze dne 31. 12. 2021. 3. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli pojistnou smlouvu dle ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Dle ust. § 1 odst. 3 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle ust. § 3 zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Dle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 4. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající se dlužného pojistného důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 686 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.