35 C 192/2022-24 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky jako příspěvku podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“), neboť žalovaný provozoval osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které bylo evidováno jako provozované. Za období od 29. 6. 2019 do 24. 7. 2019 a od 13. 11. 2019 do 29. 2. 2020 neměl žalovaný sjednáno pojištění podle zákona. Žalobce zaslal žalovanému výzvy ze dne 27. 11. 2019 a 11. 6. 2020, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. Dále žalovaný provozoval motocykl [registrační značka], VIN [anonymizováno], který byl evidován jako provozovaný. Za období od 27. 4. 2020 do 8. 8. 2020 a od 9. 8. 2020 do 9. 12. 2020 neměl žalovaný sjednáno pojištění podle zákona. Žalobce zaslal žalovanému výzvy ze dne 1. 10. 2020 a 28. 1. 2021, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný provozoval v období od 29. 6. 2019 do 24. 7. 2019 a od 13. 11. 2019 do 29. 2. 2020 osobní vozidlo [registrační značka] a [VIN kód] se zdvihem objemu válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, ač neměl sjednané povinné ručení (prokázáno výpisem z registru vozidel). Žalobce zaslal žalovanému výzvy ze dne 27. 11. 2019 a 11. 6. 2020 a následně předžalobní výzvu, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil (prokázáno těmito výzvami). 5. Žalovaný dále provozoval v období od 27. 4. 2020 do 8. 8. 2020 a od 9. 8. 2020 do 9. 12. 2020 motocykl [anonymizováno], VIN [anonymizováno] se zdvihem objemu válců nad 500 cm3, ač neměl sjednané povinné ručení (prokázáno výpisem z registru vozidel). Žalobce zaslal žalovanému výzvy ze dne 1. 10. 2020 a 28. 1. 2021 a následně předžalobní výzvu, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil (prokázáno těmito výzvami). 6. Soud věc posoudil podle § 4 zákona, přičemž provozovatel a vlastník vozidla (zákonodárce stanovil vyvratitelnou domněnku, že jde o osobu zapsanou v registru vozidel) mají povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci příspěvek za každý den porušení povinnosti. Výše denní sazby je stanovena § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) Žalobce pak má v souladu s § 4 odst. 4 zákona a § 2a vyhlášky právo na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svoji povinnost po dobu 26, 109, 104 a 123 dní, přiznal soud žalobci shora uvedenou částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 650 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 9. Soud aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť žalobce podává velké množství žalob na ustálených vzorech.