35 C 398/2021-24 — Okresní soud Praha-východ

1. Manželka se návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala rozvodu manželství, s tím, že je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovu. 2. Manžel navrhl zamítnutí návrhu, když manželku stále miluje, manželství není hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a bylo by možno jej zachránit a vlivem rozvodu manželství by mu vznikla závažná újma, když by se např. dostal do svízelné situace a nemohl by dojít oddlužení, snížily by se mu příjmy vlivem výpočtu nezabavitelné části exekuce, čímž by v konečném důsledku mohl o tyto příjmy přijít a celou exekuci by musela platit manželka. 3. Z oddacího listu účastníků, jejich výpovědí a občanských průkazů má soud zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 17. 3. 2017 před Úřadem městské části [obec a číslo]. Pro oba manžele jde o prvé manželství, oba mají státní příslušnost ČR. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že manželé společnou domácnost nevedou a příčinu rozpadu manželství soud spatřuje v osobě manželky, která jednoznačně uvedla, že z její strany jde o manželovy dluhy, které ona odmítá již řešit. Z její výpovědi je zřejmé, že vnímala svoji nespokojenost se vztahem již před svatbou, avšak tímto krokem chtěla saturovat nedostatky svého dosavadního života. Je tak zřejmé, že manželka nikdy neměla dané manželství uzavírat. 4. Z výpovědi manželky je naprosto zřejmé, že ví, co chce a že již nadále nechce v manželství setrvávat. Pokud manžel navrhoval znalecký posudek na její duševní stav a schopnost posoudit důsledky svého jednání, jevil se tento postup jako zcela zbytečný. Z provedeného dokazování jakož i z učiněných tvrzení se nepodává, že by manželka trpěla jakoukoliv duševní poruchou, která by mohla devalvovat její rozumové a volní schopnosti do takové míry, že by měly dopad do platnosti právních jednání. Sama skutečnost, že manželka teoreticky zcela nedohlíží důsledků každého svého kroku, pak sama o sobě nemůže mít vliv na výsledek soudního rozhodnutí. Soud proto takový důkaz pro nadbytečnost neprovedl. 5. Podle ust. § 755 odst. 1 o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. Podle ust. § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 7. Podle ust. § 758 o. z., manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 8. Soud se zaobíral tím, zda manželství je hluboce trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze čekat jeho obnovu. 9. Soud při zvažování této skutečnosti bral v potaz rozdílné postoje manželů ke společnému životu. Z provedeného dokazování zejména výpovědi manželky je nepochybné, že ta nestojí o to s manželem tvořit rodinné společenství a její neochota již vyústila do takové míry, že se rozhodla podat návrh na rozvod manželství. U jednání byla velmi rozhodná a striktní a veškeré kroky směřovala k odříznutí manžela ze svého života. 10. Soud konstatuje, že manželství není žalářem a není tak možné nutit některého z manželů setrvávat s druhým manželem v manželském svazku, který mu nikterak nevyhovuje. Pokud pak některý z manželů obnovit manželské společenství nechce, není možné jej k tomu dle ust. § 758 o. z. nutit. 11. Manželé v daném případě již nesdílejí společnou domácnost, přičemž z výpovědí obou manželů je nepochybné, že pokud se manželka nedostane do výrazně svízelné situace, tak nemá ani o něco takového zájem (manželka již v minulosti opustila společnou domácnost, ale vrátila se poté, co byl její účet postihnut exekucí). Jak se podává z výpovědi manžela, tak manželka je k jeho potřebám chladná, neprojevila ani náznak empatie v situace, kdy se dozvěděla, že se manžel pokusil o sebevraždu. Tuto neochotu pak není možné zvrátit případnými city, které chová druhý z manželů. 12. Soud za této situace nepovažoval nařízení jakékoliv terapie za přínosné, tento návrh zamítl a uzavřel, že manželství je natolik rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovu. 13. Soud se zaobíral námitkou manžela, že by mu ukončením manželství vznikla újma spočívající v tom, že by mu nemohl podat návrh na oddlužení a snížil by se mu vlivem zvýšení zabavitelné části exekuce příjem, tedy by již nemohl jezdit do práce, dosahovat příjmů a splácet dluhy ze svého podnikání. 14. Podle ust. § 755 odst. 2 o. z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 15. Soud konstatuje, že manželé nemají žádné nezletilé děti, jejichž zájmy by mohly být rozvodem ohroženy. 16. Podle ust. § 412a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), Oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, b) dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, c) po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek. 17. Pokud manžel argumentoval tím, že vlivem rozvodu by nedosáhl na oddlužení, neboť by nebyl schopen uhradit minimální výši 30 % dluhu, tak s tímto argumentem nelze souhlasit. Zákonodárce sice operuje s hranicí pro oddlužení 30 % všech pohledávek nezajištěných věřitelů, nikoliv však jako hranici nepřekonatelnou, ale jako hranicí presumpce toho, že vynaložil veškeré úsilí, které po něm je možno spravedlivě požadovat k plnému uspokojení věřitelů. To však neznamená, že pokud manžel takové úsilí vynaloží, a přes to nezaplatí alespoň 30 % dluhů, že nemůže být od dluhů osvobozen. Soud tak uzavírá, že rozvod manželství neznemožňuje manželovi podat úspěšný návrh na oddlužení. 18. Podle ust. § 278 o. s. ř. povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky (dále jen„ nezabavitelná částka“). 19. Podle ust. § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., základní částka, která nesmí být podle § 278 občanského soudního řádu sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovna úhrnu tří čtvrtin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (dále jen "nezabavitelná částka") na osobu povinného, a jedné třetiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Podle odst. 2, na manžela povinného se započítává jedna třetina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna třetina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna třetina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. 20. Soud se zaobíral i námitkou manžela týkající se jeho případné újmy spočívající ve snížení prostředků vyplácených mu ze zaměstnání v rámci exekuce. Je nepochybně pravdou, že dle citovaných ustanovení se vlivem rozvodu manželovi sníží částka nezabavitelného minima. Manžel jednoznačně vypověděl, že v současné době mu je vyplácena částka 15 500 Kč měsíčně a v případě rozvodu by to byla částka 12 500 Kč měsíčně. Bydlí v bytě 2+KK, za který platí měsíčně částku 14 800 Kč, platí mobil 500 Kč měsíčně, má náklady na cestování 2 000 Kč a náklady na pojistné 1 200 Kč měsíčně. Celkové výdaje jen na tyto nezbytné položky pak dosahují částky 18 500 Kč, do čehož nejsou zahrnuty náklady na stravu, hygienu a chov společného psa. 21. Soud konstatuje, že již jen z prostého součtu těchto výdajů je nepochybné, že ty již nyní nekorespondují s manželovými příjmy a jsou nepochybně vyšší. Manželovi se tak již dnes nedostávají prostředky na jeho způsob života a bude třeba tyto náklady podstatně snížit (například dohledáním si levnějšího bydlení v