36 C 358/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Podaným návrhem se manžel domáhal rozvodu manželství účastníků. Uvedl, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizováno] na [země], účastníkům se z manželství narodily dvě děti, a to nezletilá dcera [jméno] [jméno], [datum narození] a dnes již zletilá dcera [jméno] [jméno], [datum narození]. Manželství účastníků v současné době neplní svou funkci, účastníci se odcizili, manžel nedokázal plnit nerealistická očekávání manželky a čelit jejím atakům, mezi účastníky vznikají konflikty, které těžce snášejí dcery účastníků. Účastníci nevedou rodinnou domácnost a vyloučil možnost obnovení manželského soužití. 2. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila, nesouhlasila však s důvody rozvratu manželství, které uváděl manžel. Potvrdila rozvrat manželství i oddělené soužití manželů. Poukázala na rozdílné názory na společný život účastníků, přístup k práci i k povinnostem v domácnosti, na konflikty účastníků a nevěru manžela (tu manžel v řízení popřel). 3. Manželka má státní příslušnost Slovenské republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval úpravu obsaženou zák. č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, a dospěl k závěru, že podle článku 3 písm. a) nařízení je dána pravomoc soudů České republiky i místní příslušnost (§ 383 z. ř. s.) a podle § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém je rozhodným právem právní řád České republiky. 4. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizováno] na [země]. 5. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla schválena dohoda o poměrech nezletilé dcery účastníků [jméno] [jméno] (výchovy a výživy), rozsudek nabyl právní moci dne 12. 1. 2022. 6. Na ústním jednání konaném dne 7. 4. 2022 prohlásili účastníci za nesporné, že příčinou rozvratu jejich manželství byly rozdílné pohledy na společný život. Z výpovědí manželů pak soud zjistil, že nežijí spolu a nevedou rodinnou domácnost od roku 2020, dřívější společné soužití provázely konflikty, mající negativní vliv na jejich děti. Oba vyloučili možnost obnovení manželského soužití. 7. Další důkazy soud pro nadbytečnost neprováděl. 8. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 9. Předpokladem kladného rozhodnutí o návrhu na rozvod manželství je kvalifikovaný rozvrat manželství. Tato kvalifikovanost je dána nejenom délkou a intenzitou rozvratu, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště. Manželé mohou bydlet v jednom bytě, ale nežijí spolu, mohou bydlet odděleně z různých příčin (pracovní uplatnění nebo studium jednoho z manželů, nemožnost obstarání společného bydlení apod.), ale přesto spolu žijí. Společné žití manželů je otázka jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí i problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod. Jestliže zákon předpokládá povolení rozvodu tam, kde nelze očekávat obnovení manželského soužití, znamená to potřebu prokázání definitivního ukončení osobního společenství manželů a společného hospodaření bez naděje na smíření (srov. Hrušáková, M., Králíčková, Z., Westphalová, L. a kol.: Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 446 – 453 s.) 10. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale a nenapravitelně rozvráceno. Z výpovědi obou manželů vyplynulo, že jejich vztah je vážně narušený, manželé nejsou schopni vytvořit klidné a stabilní prostředí pro výchovu svých dětí, nejsou schopni spolu řádně (bez konfliktů) komunikovat. Každý z manželů vnímal chování druhého manžela (k sobě navzájem, společnému životu) negativně, oba vidí rozdílné příčiny nefunkčnosti manželství a svého vztahu, rozdílně jej interpretují, navzájem se obviňují, a přehlížejí pozitivní věci, které pro sebe navzájem v průběhu manželství udělali (výchova společných dětí). Za tohoto stavu je rozvrat manželství a následné řízení o rozvod pouze logickým vyústěním všech výše popsaných neshod a odlišností ve vnímání svého vztahu a společného života manželů a vzájemného odcizení. Manželé spolu dlouhodobě nežijí, nesdílí spolu každodenní život, přičemž zároveň oba dva manželé v řízení deklarovali, že v manželství setrvávat nechtějí a nepovažují za možné obnovení manželského soužití. S ohledem na uvedené, soud uzavřel, že manželství účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno bez naděje na opětovné obnovení manželského soužití a manželství rozvedl. 11. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve shodě s účastníky v rozdílných pohledech na společný život. 12. Při posuzování zájmů nezletilé dcery účastníků ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku vycházel soud ze skutečnosti, že manželé spolu delší dobu nežijí, dcera je obeznámena s tímto stavem a rozvodem manželství proto nedojde k žádné podstatné změně na její straně, naopak lze očekávat zklidnění situace, neboť konfliktní vztahy účastníků měly negativní dopad na její psychiku. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.