36 C 93/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 359 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 1. 2019 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. Nárok žalobkyně představuje nezaplacenou cenu za odebranou elektřinu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného] [číslo]. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění dodatku [číslo] k této smlouvě; postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), když se účastníci k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřili, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli dne 8. 1. 2019 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno] [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a to za cenu stanovenou aktuálním ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně s tím, že tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a ceník právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny a ceníkem smluvních pokut a speciálních služeb právní předchůdkyně žalobkyně). Za realizaci dodávek elektřiny v období od 21. 1. 2019 do 12. 8. 2019 vystavila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] na částku 18 359 Kč splatnou dne 28. 8. 2019 Cenu elektřiny za sjednanou distribuční sazbu [anonymizováno] právní předchůdkyně žalobkyně doložila detailním rozpisem vyúčtování k faktuře za sdružené služby dodávky elektřiny (prokázáno fakturou [číslo]). Žalovaný byl upomínán k zaplacení dluhu, a to upomínkou ze dne 20. 3. 2019, 9. 5. 2019, 19. 7. 2019 a 13. 9. 2019 (prokázáno upomínkami ze dne 20. 3. 2019, 9. 5. 2019, 19. 7. 2019 a 13. 9. 2019). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 byla výše uvedená pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek, dodatky [číslo] a 2. ke smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny, dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek [číslo]). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 7. 9. 2021 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 7. 9. 2021 a podacím archem). 5. Soud se nezabýval důkazem – fakturou ze dne 14. 8. 2019, [číslo] jelikož tento důkaz neposkytuje informace podstatné pro předmětné řízení. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Věc byla posouzena podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), podle něhož smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci shledal soud žalobu důvodnou. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny podle shora uvedených ustanovení. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému plnění spočívající v dodávce elektřiny do sjednaného odběrného místa, žalovaný však nesplnil svou povinnost úhrady za takto poskytnuté plnění, ve lhůtě splatnosti nezaplatil, čímž se dostal ode dne následujícího po splatnosti faktury do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen vedle jistiny platit i úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.), tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.). Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Aplikaci § 14b a. t. soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 36 C 243/2021, 36 C 16/2022 a 36 C 57/2022), a v řízení je uplatněno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota podle vyhlášky nepřevyšuje 50 000 Kč. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 a. t. 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).