46 C 169/2022 — Okresní soud Praha-východ

Společným návrhem se manželé domáhali rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum], s tím, že manželství bylo uzavřeno po dlouhodobé známosti, avšak v posledních letech bylo manželství pouze formálním svazkem dvou lidí, kteří se vzájemně odcizili a jakékoliv obnovení společného rodinného soužití vylučují. Své soužití manželé ukončili v dubnu 2019 a od srpna 2019, kdy se manžel odstěhoval z rodinného domu, se manželé po vzájemné dohodě starají společně formou střídavé péče o děti, které se z manželství narodily, a sice dne [datum] nezletilá [jméno] a dne [datum] nezletilý [jméno]. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] (zjištěno z oddacího listu vydaného [stát. instituce] dne [datum]). Z manželství se narodily dvě děti, a sice dne [datum] nezletilá [jméno] a dne [datum] nezletilý [jméno], přičemž poměry k oběma nezletilým byly soudem pravomocně ke dni [datum] upraveny tak, že oba nezletilí byli pro dobu po dobu po rozvodu manželství svěřeni do střídavé péče matky a otce (zjištěno z rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Příčinu rozvratu manželství spatřují ve vzájemném citovém odcizení (účastnický výslech manželů). Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společné sdílení radostí, problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společné nakládání s finančními prostředky apod. Z vyjádření obou manželů vyplynulo, že své manželství považují za trvale rozvrácené. Oba deklarovali, že možnost obnovy manželského soužití je vyloučena. Pokud jde o příčinu rozvratu manželství, vycházel soud ze shodných tvrzení manželů, kteří jako příčinu rozvratu manželství označili vzájemné citové odcizení. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, soud manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly její přiznání.