48 C 2/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 683 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku. Uvedla, že účastníci dne 29. 12. 2015 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] za účelem sjednání pojistného produktu [anonymizováno] pojištění vozidla, kdy předmětem pojištění bylo vozidlo tov. zn. Škoda, [registrační značka] Počátek pojištění byl dohodnut na den 30. 12. 2015. Pojistné bylo sjednáno ve výši 5 991 Kč s roční splatností. Pro pojistné období od 30. 12. 2019 do 29. 12. 2020 bylo roční pojistné stanoveno ve výši 8 052 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni 21. 4. 2021, o čemž byl žalovaný písemně informován. Za období od 30. 12. 2020 do 21. 4. 2021 činí dlužné pojistné částku ve výši 2 483 Kč a poplatek za odeslání upomínky částku 200 Kč. Žalovaný nereagoval na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 25. 3. 2022, tudíž žalobkyni doposud dluží částku ve výši 2 683 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucího od 22. 4. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Z listinných důkazů dále uvedených vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: 5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 29. 12. 2015 pojistnou smlouvu [číslo] o [anonymizováno] pojištění vozidla, na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 30. 12. 2015. Předmětem pojištění byl osobní automobil tov. zn. Škoda, [registrační značka]. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni za pojistné období běžné pojistné ve výši 5 991 Kč, splatné ročně (viz Pojistná smlouva - [anonymizováno] pojištění vozidla [číslo] ze dne 29. 12. 2015, Záznam z jednání ze dne 30. 12. 2015, Pojistné podmínky [anonymizováno] pojištění vozidla). K 30. 12. 2019 došlo ke zvýšení pojistného na částku 8 052 Kč (viz Přehled k výročí pojištění ze dne 22. 10. 2019). Žalovaný nezaplatil předepsané pojistné (viz Přehled předpisů a plateb). Z toho důvodu mu byla žalobkyní zaslána upomínka k úhradě dluhu do 19. 4. 2021 s upozorněním na možnost zániku pojistné smlouvy (viz Upomínka dlužného pojistného ze dne 28. 2. 2021). Jelikož žalovaný na upomínku nereagoval, smlouva zanikla uplynutím dne 20. 4. 2021 pro neplacení pojistného, o čemž byl žalovaný písemně informován (viz Informace o zániku pojistné smlouvy ze dne 1. 5. 2021). Za období od 30. 12. 2020 do 21. 4. 2021 činí dlužné pojistné částku ve výši 2 483 Kč, přičemž poplatek za upomínání činí částku ve výši 200 Kč (viz Přehled předpisů a plateb). Jelikož žalovaný na dlužnou částku neuhradil, byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu dopisem ze dne 25. 3. 2022 (viz Předžalobní upomínka ze dne 25. 3. 2022 včetně sledování zásilek ze dne 29. 3. 2022). Žalovaná částka je tak tvořena poměrnou částí pojistného za období od 30. 12. 2020 do 21. 4. 2021 a poplatkem za upomínání. 6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné. 7. Podle ustanovení § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném v době uzavření pojistné smlouvy, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) citovaného zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle ustanovení § 13 odst. 2 věta první citovaného zákona zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 8. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah založený pojistnou smlouvou. Žalobkyně splnila povinnosti jí z tohoto vyplývající, když žalovaného řádně pojistně kryla, naopak žalovaný nedostál svým povinnostem, neboť sjednané pojistné řádně a včas nehradil, čímž došlo ke vzniku dluhu za období od 30. 12. 2020 do 21. 4. 2021 ve výši 2 683 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal od 22. 4. 2021 (tj. ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy) do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 1 489 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ Vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) Vyhlášky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) Vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).