7 C 167/2022-22 — Okresní soud Praha-východ

Žalobkyně se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala svého nároku na zaplacení dlužné částky z titulu Smlouvy o dodávce vody a odvádění a čištění odpadních vod pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec], číslo odběrného místa [rok] [číslo] č. [anonymizováno] [rok] [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 5. 11. 2020. Na základě této smlouvy byla žalovanému dne 29. 7. 2021 vystavena faktura č. [anonymizováno] [číslo] [tel. číslo] za období od 22. 10. 2020 do 28. 7. 2021 na částku 84 297,40 Kč, a to za vodné a stočné. Po odečtení uhrazených záloh ve výši 12 000 Kč tak částka k úhradě činila 72 297,40 Kč. Na základě výzvy žalobkyně následně žalovaný uhradil částku 67 297,40 Kč. Zbývající částku ve výši 5 000 Kč žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil. Dále žalobkyně žalovanému vystavila fakturu č. [anonymizováno] [číslo] [tel. číslo] ze dne 6. 12. 2021 a to za neuhrazené vodné a stočné za období od 29. 7. 2021 do 5. 12. 2021 ve výši 60 286,05 Kč. Po odečtení uhrazených záloh ve výši 4 500 Kč činila dlužná částka za toto období 55 786, 05 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Soud proto účastníky vyzval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Zároveň byli účastníci upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Předmětné usnesení bylo účastníkům řádně doručeno, žádný z účastníků se však ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce vody a odvádění a čištění odpadní vody, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat v odběrném místě [ulice a číslo], [obec], pitnou vodu a z tohoto místa odvádět odpadní vody a žalovaný se zavázal za tyto služby zaplatit částku vyúčtovanou dle cenových předpisů, platného ceníku dodavatele a rozhodnutí vlastníka vodovodu a kanalizace (zjištěno ze smlouvy č. [rok] [číslo]). Žalobkyně cenu poskytnutých služeb za období od 22. 10. 2020 do 28. 7. 2021 (po odečtení uhrazených záloh) souhrnně vyúčtovala částkou 72 297,40 Kč, kterou byl žalovaný povinen zaplatit do 12. 8. 2021 (zjištěno z faktury č. [anonymizováno] [číslo] [tel. číslo]). Z této částky žalovaný uhradil pouze 67 297,40 Kč, dlužná částka k úhradě, kterou je žalovaný povinen uhradit je tedy 5 000 Kč. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému cenu poskytnutých služeb za období od 29. 7. 2021 do 5. 12. 2021 (po odečtení uhrazených záloh) ve výši 55 786,05 Kč, kterou byl žalovaný povinen zaplatit do 20. 12. 2021 (zjištěno z faktury č. [anonymizováno] [číslo] [tel. číslo]). Žalovaný však na takto vyčíslený dluh již ničeho neuhradil (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2022). Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou podle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, na jejímž základě měla žalobkyně povinnost do odběrného místa dodávat pitnou vodu a odvádět vodu odpadní a žalovaný měl povinnost za tyto služby zaplatit vyúčtovanou cenu. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, když vyúčtovanou cenu řádně a včas neuhradil, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit celkovou částku ve výši 60 786,05 Kč s příslušenstvím. Tím, že žalovaný uvedenou částku nezaplatil, dostal se do prodlení, čímž mu vznikla rovněž sankční povinnost podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platit z dlužné částky úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., žalobkyní požadovaný úrok nepřesahuje výši úroku z prodlení stanoveného tímto nařízením, rovněž období, za které úrok z prodlení požaduje je v souladu se zákonem. Soud proto žalovanému uložil zaplatit úrok z prodlení ve výši 8, 5 % ročně z částky 5 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení a úrok 8, 5 % ročně z částky 55 786,05 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 979,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 786,05 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 520 Kč ve výši 2 419,20 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).