7 C 4/2022-24 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o.s.ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu smlouvy č. 4519406779, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný spolu uzavřeli dne 27. 5. 2019 pojistnou smlouvu o Pojištění motorových vozidel č. 4519406779 s čtvrtletní platbou pojistného ve výši 1 766 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 27. 5. 2020, a to ani po opakovaných urgencích. Z důvodu nehrazení pojistného, tak došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 23. 8. 2020. Za období od 27. 5. 2020 do zániku pojištění, tj. do 23. 8. 2020, činí pojistné částku 1 691 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku neuhradil. 4. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným pojistnou smlouvou ve smyslu zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a zákona č. 168/1996 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Podle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb. se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1996 Sb., zaniká pojistná smlouva dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného, v tomto případě tedy ke dni 23. 8. 2020. Žalovaný tak je povinen zaplatit žalobkyni dlužnou částku odpovídající části pojistného za dané období od 27. 5. 2020 do zániku smlouvy. Tím, že žalovaný nesplnil řádně a včas svůj závazek, dostal se do prodlení a je povinen platit z dlužné částky úrok z prodlení podle § 1968 ve spojení s § 1970 zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyní požadovaný úrok odpovídá výši úroku z prodlení stanoveného tímto nařízením. Soud tak shledal nárok žalobkyně důvodným a rozhodl, jak je uvedeno shora ve výrokové části rozsudku. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 630 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 8 C 145/2020, 9 C 10/2020, 21 C 122/2020). 6. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).