7 C 43/2022-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] za období od 15. 7. 2020 do 18. 8. 2020 ve výši 2 575 Kč s příslušenstvím, pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] za období od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 ve výši 6 280 Kč s příslušenstvím a dále pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] za období od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020 ve výši 6 215 Kč s příslušenstvím a to z titulu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). 2. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu a dále se na výzvu soudu nevyjádřila. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný byl vlastníkem vozidla – osobní automobil státní poznávací značky [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), a to nejdříve od 15. 7. 2020 nejpozději do 18. 8. 2020. Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 15. 7. 2020 do 18. 8. 2020, tj. po dobu 35 dní. Žalovaný byl dále vlastníkem vozidla – osobní automobil státní poznávací značky [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), a to nejdříve od 1. 8. 2020 nejpozději do 31. 10. 2020. Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020, tj. po dobu 92 dní. Žalovaný byl rovněž vlastníkem vozidla – osobní automobil státní poznávací značky [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), a to nejdříve od 1. 9. 2020 nejpozději do 30. 11. 2020. Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020, tj. po dobu 91 dní. Žalovaný byl k úhradě příspěvku za všechny výše uvedené období ze strany žalobkyně vyzván výzvou zaslanou žalovanému dne 21. 1. 2021, dne 18. 3. 2021 a dne 15. 4. 2021 (z Výzvy k zaplacení ze dne 21. 1. 2021, dne 18. 3. 2021 a dne 15. 4. 2021 a z informací České pošty o zásilce). Žalovaný však do data splatnosti příspěvku neuhradil ničeho. Žalobkyně následně zaslala žalovanému dne 1. 9. 2021, dne 15. 9. 2021 a dne 22. 9. 2021 předžalobní upomínku. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši 65 Kč. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 11. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy. 12. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost mu stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož vznikl žalobkyni za období od 15. 7. 2020 do 18. 8. 2020 nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 2 275 Kč (35 dní x 65 Kč) spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 2 575 Kč. Žalovaný příspěvek neuhradil žalobkyni i přes její výzvu včas, a tak vznikl žalobkyni nárok taktéž na úroky z prodlení z dlužné částky. Žalobkyni dále vznikl nárok za období od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 5 980 Kč (92 dní x 65 Kč) spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 6 280 Kč. Žalobkyni rovněž vznikl nárok za období od 1. 9. 2020 do 30. 11. 2020 na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 5 915 Kč (91 dní x 65 Kč) spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 6 215 Kč Žalovaný příspěvky neuhradil žalobkyni i přes její výzvy včas, a tak vznikl žalobkyni nárok taktéž na úroky z prodlení z dlužné částky, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I., II. a III. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se v souladu s § 137 o.s.ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800