7 C 74/2022-21 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení příspěvku vozidla s nepojištěnou odpovědností za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] za období od 1. 6. 2020 do 8. 10. 2020 ve výši 6 410 Kč s příslušenstvím, dále příspěvku vozidla s nepojištěnou odpovědností za újmu způsobenou provozem uvedeného vozidla za období od 9. 10. 2020 do 12. 3. 2021 ve výši 7 585 Kč s příslušenstvím a dále příspěvku vozidla s nepojištěnou odpovědností za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka] za období od 1. 4. 2020 do 12. 8. 2020 ve výši 6 598 Kč s příslušenstvím, a to z titulu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). 2. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v samotném návrhu a dále se na výzvu soudu nevyjádřila. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu bylo předmětné usnesení řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný byl vlastníkem vozidla – osobní automobil státní poznávací značky [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“), a to nejdříve od 1. 6. 2020 nejpozději do 12. 3. 2021. Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 1. 6. 2020 do 8. 10. 2020, tj. po dobu 130 dní, a dále v období od 9. 10. 2020 do 12. 3. 2021, tj. po dobu 155 dní. Žalovaný byl k úhradě příspěvku za obě dvě období ze strany žalobkyně vyzván výzvou zaslanou žalovanému dne 25. 11. 2020 a dne 10. 5. 2021 (z Výzvy k zaplacení ze dne 25. 11. 2020 a dne 10. 5. 2021 a z informací České pošty o zásilce). Žalovaný byl dále vlastníkem vozidla – osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, státní poznávací značky [anonymizováno], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“). Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti na základě zákona o pojištění odpovědnosti. Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 1. 4. 2020 do 12. 8. 2020, tedy po celkovou dobu 134 dnů. Žalovaný byl k úhradě tohoto příspěvku ze strany žalobkyně vyzván výzvou ze dne 2. 12. 2020. Žalovaný však do data splatnosti příspěvku neuhradil ničeho. Žalobkyně následně zaslala žalovanému dne 13. 9. 2021, dne 23. 6. 2021 a dne 30. 6. 2021 předžalobní upomínku. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši 47 Kč. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 11. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy. 12. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost mu stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož vznikl žalobkyni za období od 1. 6. 2020 do 8. 10. 2020 nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 6 110 Kč (130 dní x 47 Kč) spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 6 410 Kč. Žalovaný příspěvek neuhradil žalobkyni i přes její výzvu včas, a tak vznikl žalobkyni nárok taktéž na úroky z prodlení z dlužné částky, a to od 9. 2. 2021. Žalobkyni dále vznikl nárok za období od 9. 10. 2020 do 12. 3. 2021 na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 7 285 Kč (155 dní x 47 Kč) spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 7 585 Kč. Žalovaný příspěvek neuhradil žalobkyni i přes její výzvu včas, a tak vznikl žalobkyni nárok taktéž na úroky z prodlení z dlužné částky, a to od 25. 7. 2021. Žalobkyni dále vznikl nárok za období od 1. 4. 2020 do 12. 8. 2020 na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 6 298 Kč (134 dní x 47 Kč) spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 6 598 Kč. Žalovaný příspěvek neuhradil žalobkyni i přes její výzvu včas, a tak vznikl žalobkyni nárok taktéž na úroky z prodlení z dlužné částky, a to od 16. 2. 2021 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I., II. a III. tohoto rozsudku. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 2 276 Kč Tyto náklady se v souladu s § 137 o.s.ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 824 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 AT náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst.