8 C 164/2022-28 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci se podanou žalobou po žalovaném domáhali zaplacení částky 78 000 Kč představující úhradu za užívání bytové jednotky ve společném jmění manželů (žalobců) a dále úhradu částky ve výši 8 761,64 Kč, která odpovídá sjednané smluvní pokutě za období od 18. 10. 2021 do 10. 5. 2022. Tuto bytovou jednotku dle tvrzení žalobců žalovaný užíval v období od 1. 2. 2021 do 30. 6. 2021. Dne 12. 10. 2021 žalovaný podepsal písemné uznání dluhu z titulu užívání bytové jednotky a dluh se zavázal uhradit do 17. 10. 2021. Žalovaný však neuhradil ničeho a účastníci řízení tak dne 20. 2. 2022 uzavřeli dohodu o uznání a splácení dluhu žalovaného, který se dluh zavázal uhradit v 10 měsíčních splátkách s tím, že ocitne-li se v prodlení s úhradou byť jediné splátky, stává se celý dluh bez dalšího splatným a žalobcům vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 20 % z dlužné částky, počítané od 17. 10. 2021. Žalovaný však nadále nehradil ničeho, na předžalobní výzvu reagoval pouze tak, že přislíbil úhradu žalované částky, avšak žádnou platbu ani tak neprovedl. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobci jsou vlastníky (SJM) bytové jednotky [číslo] v k. ú. [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha (dále jen„ jednotka“), (prokázáno informativním výpisem z katastru nemovitostí). Žalovaný dne 12. 10. 2021 podepsal uznání dluhu, v němž uznal, že na nájemném za nájem jednotky dluží žalobcům částku ve výši 78 000 Kč (prokázáno uznáním dluhu ze dne 12. 10. 2021). Účastníci řízení dále dne 20. 2. 2022 uzavřeli dohodu o uznání a splácení dluhu, v níž žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobcům z titulu nájmu jednotky v období od 1. 2. 2021 do 30. 6. 2021, a to ve výši 78 000 Kč. Dlužnou částkou se zavázal uhradit v 10 splátkách s tím, že první splátka je splatná dne 28. 2. 2022. Pro případ prodlení byla sjednána ztráta výhody splátek, okamžitá splatnost dluhu a nárok žalobců na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z dlužné částky, kalkulované ode dne 17. 10. 2021 (prokázáno uznáním dluhu ze dne 20. 2. 2022). Žalovaný na dluh nehradil ničeho. Dne 1. 3. 2022 v rámci emailové komunikace žalovaný uvedl, že svůj dluh uznává a jednal s právním zástupcem žalobců o možnosti jeho úhrady. Zaslání předžalobní upomínky má soud za prokázané z emailu ze dne 20. 4. 2022 a listinné výzvy ze dne 11. 4. 2022. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ o.z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu. 7. Podle ustanovení § 2053 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 8. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný písemně uznala vůči žalobcům svůj dluh co do důvodu (nájemné za jednotku) i co do výše (78 000 Kč), proto se má v souladu s § 2053 o.z. za to, že dluh žalované v době uznání trval. V řízení nebyl prokázán opak a soud tak uvedenou domněnku vzal za prokázanou. Žalovaný se dále v dohodě o splácení dluhu zavázal k úhradě smluvní pokuty pro případ prodlení s úhradou sjednaných splátek pro případ prodlení. S ohledem na to, že žalovaný se dostal do prodlení již s úhradou první splátky splatné dne 28. 2. 2022, stal se tím celý dluh splatným a byly splněny podmínky pro vznik nároku žalobkyně na úhradu smluvní pokuty. Soud dodává, že ač je výše smluvní pokuty stanovena poněkud atypicky jako 20 % p.a. z dlužné částky kalkulované od 17. 10. 2021, je tento způsob určení smluvní pokuty dle soudu dostatečně určitý a přípustný. Fakticky totiž odkaz na minulé datum (17. 10. 2021) slouží pouze pro stanovení výše smluvní pokuty. Podle svého obsahu se nejedná o sjednání smluvní pokuty pro období předcházející okamžiku porušení smluvní povinnosti, což by v obecné rovině nebylo přípustné. Nárok na zaplacení uznaného dluhu 78 000 Kč i smluvní pokuty kapitalizované ke dni 10. 5. 2022 částkou 8 761,64 Kč tak byl shledán jako důvodný a soud proto podané žalobě v celém rozsahu vyhověl 12. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobcům též zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 053,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 339 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 86 761,64 Kč sestávající z částky 4 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 640 Kč ve výši 3 074,40 Kč.