8 C 2/2022-25 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky shora uvedené, a to na základě tvrzení, že dne 9. 5. 2020 v 4:50 hod. v obci [obec] jel žalovaný ve voze tovární značky Mercedes Benz, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo Mercedes”), na silnici II. třídy [číslo] kde přehlédl vozidlo tov. zn. Dacia Sandero, [registrační značka] do něhož narazil. Vozidlo tov. zn. Dacia Sandero v důsledku nárazu narazilo do před ním stojícího vozidla tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka] (dále jen„ poškozené vozidlo“), jehož vlastníkem je pan [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“). V důsledku nárazu došlo ke vzniku škody na poškozeném vozidle. Žalovaný se odmítl na místě dopravní nehody podrobit dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu. Rovněž se žalovaný odmítl podrobit lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu v krvi. Žalobkyně je na základě smlouvy pojistné smlouvy pojistitelem vozidla Mercedes. Žalobkyně tak v souladu s ustanovením zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyplatila poškozenému skrze jeho pojišťovnu [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), částku ve výši 50 380 Kč jako náhradu za opravu poškozeného vozidla a za zapůjčení náhradního vozidla. S ohledem na to, že žalovaný se odmítl podrobit dechové zkoušce i lékařskému vyšetření na zjištění přítomnosti alkoholu v krvi má žalobkyně vůči žalovanému nárok na úhradu toho co za něj plnila, tedy částky ve výši 50 380 Kč. Žalovaný přes předžalobní výzvu neuhradil žalobkyni ničeho. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 5. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Z pojistky ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s paní [příjmení] [jméno] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla Mercedes. Z detailu relace o dopravní nehodě soud zjistil, že dne 9. 5. 2020 v 4:50 hod v obci [obec] jel žalovaný vozidlem Mercedes, na silnici II. třídy [číslo] kde přehlédl vozidlo tov. zn. Dacia Sandero, [registrační značka] do něhož narazil. Vozidlo tov. zn. Dacia Sandero v důsledku nárazu narazilo do před ním stojícího poškozeného vozidla, řízeného poškozeným. V důsledku nárazu došlo ke vzniku škody na poškozeném vozidle. Žalovaný se odmítl na místě dopravní nehody podrobit dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu. Rovněž se žalovaný odmítl podrobit lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu v krvi. Z uplatnění práva na náhradu škody soud zjistil, že [anonymizováno] se obrátila na žalobkyni s požadavkem na úhradu částky 50 380 Kč, kterou poskytla poškozenému jako pojistné plnění v souvislosti s dopravní nehodou. Z výpočtu plnění a výpočtu půjčovného soud zjistil, že [anonymizováno] poskytla poškozenému částku 45 540 Kč jako náhradu za opravu poškozeného vozidla a částku 4 840 Kč jako náhradu za půjčovné za náhradní vozidlo. Z příkazu k platbě soud zjistil, že žalobkyně dne 28. 8. 2020 bezhotovostním převodem uhradila [anonymizováno] částku 50 380 Kč. Žalobkyně zaslala dne 31. 8. 2020 žalovanému předžalobní výzvu a stanovila mu lhůtu k plnění do 30. 9. 2020 (prokázáno podacím archem). Žalovaný neuhradil ničeho a žalobkyně tak požaduje po žalovaném od následujícího dne také zákonný úrok z prodlení z žalované částky. 6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), kdy podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle dle § 10 odst. 1 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu. Podle § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti, je pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný způsobil dopravní nehodu, přičemž způsobil poškozenému škodu, kterou uhradila nejdříve [anonymizováno] a této pojišťovně byla škoda následně uhrazena žalobkyní, a to z titulu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Mercedes. Žalobkyně tak z titulu pojištění odpovědnosti uhradila [anonymizováno] celkem částku 50 380 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovaný se po způsobení dopravní nehody odmítl na výzvu podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu. Byly tak naplněny požadavky zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro to, aby se žalobkyně mohla domáhat náhrady za její pojistné plnění po žalovaném. Žalobkyně je přitom oprávněná požadovat úhradu regresního nároku po žalovaném, který vozidlo řídil, ač nebyl jeho provozovatelem, vlastníkem, ani osobou uvedenou jako pojistník na pojistné smlouvě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2008, sp. zn. 25 Cdo 2871/2007 a § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti). Nárok žalobkyně na úhradu částky 50 380 Kč tak soud shledal jako zcela důvodný. Žalovaný tuto částku neuhradil žalobkyni řádně a včas, dostal se do prodlení a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením vlády č. 351/2013 Sb, a to dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud proto podané žalobě zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 503,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 016 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 380 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč.