8 C 253/2022-22 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala žalované částky s tím, že obchodník s plynem ([právnická osoba] [právnická osoba]) ukončil se žalovanou smlouvu o dodávce plynu do odběrného místa žalované na adrese [adresa]. Žalobkyně, jakožto provozovatel distribuční soustavy se na základě žádosti obchodníka s plynem o ukončení distribuce do odběrného místa ke dni 4. 12. 2018 neúspěšně pokusila demontovat plynoměr v odběrném místě žalované. Distribuce plynu byla ukončena ke dni 26. 12. 2018, žalovaná však plyn nadále odebírala, čímž žalobkyni způsobila škodu v žalované výši. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud postupoval ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyjádřily souhlas. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané: 5. Žalovaná byla na základě smlouvy s obchodníkem plynem připojena k distribuční soustavě plynu provozované žalobkyní (prokázáno smlouvou o připojení k distribuční soustavě ze dne 27. 10. 2017). Obchodník s plynem ukončil distribuci plynu a požádal žalobkyni, jakožto provozovatele distribuční soustavy, o ukončení distribuce k 4. 12. 2018 (prokázáno žádostí obchodníka s plynem). Žalobkyně se následně pokusila demontovat plynoměr v odběrném místě, kdy tento pokus byl pro jeho nepřístupnost neúspěšný (prokázáno protokolem o demontáži plynoměru). Distribuce tak zanikla ke dni 26. 12. 2018 a další odběr plynu tak byl již klasifikován jako neoprávněný, o čemž byla žalovaná ze strany žalobkyně vyrozuměna (prokázáno oznámením o neoprávněném odběru a distribuci plynu). Plynoměr se podařilo žalobkyni demontovat až dne 15. 10. 2020. Z období od 22. 1. 2019 do 15. 9. 2020 žalovaná neoprávněně odebrala plyn o objemu 3 282,29 m3, kdy tato výše vyplývá z rozdílu mezi stavem plynoměru ke dni 22. 1. 2019 a 15. 9. 2020 (prokázáno vyčíslením škody, protokolem o odhadu spotřeby ze dne 22. 1. 2019). Žalobkyně přitom stav plynoměru ke dni 22. 1. 2019 zjistila odhadem dle § 5 odst. 4. vyhlášky č. 108/2011 Sb., neboť žalovaná plynoměr nezpřístupnila k prohlídce (viz protokol o odhadu spotřeby). Výše škody způsobené neoprávněným odběrem odpovídá částce 35 674,35 Kč, která byla stanovena v souladu s ceníkem žalobkyně (viz vyčíslení škody a ceník). Splatnost neoprávněně odebraného plynu nastala dne 26. 10. 2020 (viz faktura). Žalobkyně upomenula žalovanou k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 23. 11. 2020 a dále předžalobní výzvou ze dne 24. 2. 2022 (prokázáno upomínkou a předžalobní výzvou). Žalovaná na uvedenou částku hradila pouze částečně a nepravidelně, když provedla následující úhrady: -) dne 29. 10. 2021 částku 2 000 Kč, -) dne 20. 9. 2021 částku 1 900 Kč, -) dne 21. 8. 2021 částku 1 900 Kč, -) dne 21. 7. 2021 částku 1 900 Kč, -) dne 21. 6. 2021 částku 1 900 Kč, -) dne 21. 5. 2021 částku 1 900 Kč, -) dne 22. 4. 2021 částku 1 900 Kč, -) dne 22. 3. 2021 částku 1 900 Kč. Žalovaná tak zůstala dlužna částku ve výši 20 374,35 Kč 6. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 7. Podle § 74 odst. 1 písm. a) a písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném a účinném znění, (energetický zákon), platí, že neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle odst. 8 citovaného ustanovení je při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. 8. Podle § 2990 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 2910 a násl. o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 10. Soud má za prokázané, že žalovaná v období od 22. 1. 2019 do 15. 9. 2020 odebírala plyn bez právního důvodu, tedy neoprávněně odebírala na úkor žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy plyn. Žalovaná na prokázaný dluh hradila pouze částečně, a i přes výzvu k úhradě, zůstala dlužna žalovanou částku. Dostala se tak do prodlení ve smyslu § 1970 o. z. a žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tento úrok byl žalobkyni přiznán v rozsahu uplatněném žalobou, neboť ten reflektuje to, jak žalovaná na dluh postupně částečně hradila. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že lhůtu k plnění stanovil dle § 160 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 268 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 816 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 374,35 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 35 C 55/2019, 35 C 82/2020, 21 C 83/2020). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b a. t.