8 C 278/2022-17 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu neuhrazení ceny za odběr elektřiny. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalobkyně do odběrného místa žalované ([ulice a číslo], [číslo] [obec]) elektřinu a žalovaná se zavázala za tento oděr hradit žalobkyni cenu. Žalobkyně v období od 5. 7. 2019 do 1. 7. 2020 dodala žalované elektřinu, za což jí vystavila fakturu znějící na částku 4 368 Kč splatnou dne 21. 7. 2020. Dále žalobkyně vystavila žalované fakturu za odpojení od elektřiny znějící na částku 275 Kč, splatnou dne 30. 8. 2020. Žalovaná do data splatnosti neuhradila ničeho. Dle všeobecných obchodních podmínek bylo mezi žalobkyní a žalovanou sjednáno pro případ prodlení žalované s platbou ceny za dodanou elektřinu oprávnění žalobkyně účtovat žalované poplatky za zaslané upomínky (100 Kč za upomínku). Žalobkyně zaslala žalované celkem sedm upomínek, ve kterých žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě žalovaných částek předžalobní upomínkou. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o dodávce elektřiny dle ustanovení § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). 7. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně dodala elektřinu do odběrného místa žalované, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaná však svou povinnost za dodanou elektřinu zaplatit řádně a včas cenu nesplnila, stejně tak neuhradila ani náklady na ukončení dodávky energie. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení částky 2 995 Kč (cena za odebranou elektřinu), částky 275 Kč (náklady na ukončení dodávky) spolu s úrokem z prodlení z této částky od splatnosti jednotlivých faktur do zaplacení (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a dále částky ve výši 300 Kč (za celkem tři zaslané upomínky k úhradě dlužné částky). 10. V části, v níž se žalobkyně domáhá úhrady částky 400 Kč odpovídající zaslané čtvrté až sedmé opakované upomínce, soud žalobu zamítl, neboť takové jednání považuje za rozpor s dobrými mravy. Za přiměřený okolnostem soud považuje takový postup, který dá dlužníku formou zpoplatněné upomínky„ druhou šanci“ před zasláním předžalobní výzvy, která je honorována v rámci nákladů řízení jako 1 úkon právní služby. Ostatní vynaložené náklady související s opakovaným upomínáním nemohou jít k tíži žalovaného. Žalobkyně má proto dle přesvědčení soudu nárok maximálně na tři zpoplatněné upomínky, jež jsou účelně vynaloženými náklady na upomínání. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch ve věci byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 343 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení u zdejšího soudu se sp. zn. 7 C 474/2020, 7 C 253/2019). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b advokátního tarifu.