8 C 39/2022-26 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky shora uvedené, a to na základě tvrzení, že dne 20. 9. 2019 v době od 22:00 hod. do 23:58 hod. jel žalovaný po dálnici [anonymizováno] po nájezdové větvi [anonymizována dvě slova] na jedenáctém kilometru dálnice ve voze tovární značky Renault Megane, [registrační značka] (dále jen„ vozidlo Renault”), kde se nevěnoval řízení a narazil do ocelových svodidel, která poškodil. Z místa nehody ujel, aniž by věc oznámil Policii České republiky. Téhož dne v 23:58 hod. byl policejní hlídkou v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec] zkontrolován na alkohol s pozitivním výsledkem 0,42 promile. Při opakované dechové zkoušce bylo naměřeno 0,38 promile. Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne 16. 7. 2019 smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Renault. Na základě výše popsané pojistné události ze dne 20. 9. 2019 tak žalobkyně vyplatila poškozenému škodu vzniklou na svodidlech ve výši 47 032 Kč. S ohledem na to, že žalovaný z místa nehody ujel a v době nehody řídil pod vlivem alkoholu tak žalobkyně z titulu postižního práva požaduje úhradu uvedené částky po žalovaném. Žalovaný přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřil, v důsledku čehož má soud dle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Z pojistné smlouvy ze dne 16. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně uvedeného dne uzavřela s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla Renault. Z této smlouvy bylo také zjištěno, že vlastníkem vozidla je [jméno] [příjmení]. Z detailu relace o dopravní nehodě soud zjistil, že 20. 9. 2019 v době od 22:00 hod. do 23:58 hod. jel žalovaný po dálnici [anonymizováno] po nájezdové větvi [anonymizována dvě slova] na jedenáctém kilometru dálnice ve voze Renault, když se nevěnoval řízení a narazil do ocelových svodidel, která poškodil. Vlastníkem svodidel je [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Z místa nehody žalovaný ujel, aniž by věc oznámil Policii České republiky. Téhož dne v 23:58 hod. byl policejní hlídkou v ulici [anonymizována dvě slova] v [obec] zkontrolován na alkohol s pozitivním výsledkem 0,42 promile. Při opakované dechové zkoušce bylo naměřeno 0,38 promile. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne 13. 1. 2020 byl žalovaný shledán vinným ze spáchání popsané nehody a dále vinným z neohlášení nehody policii, jakož i dalším porušením zákona o silničním provozu (viz sdělení Městského úřadu Říčany ze dne 30. 8. 2021). Z faktury ze dne 10. 6. 2020 soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] byla za opravu svodidel vystavena faktura na 47 032 Kč. Ze záznamu o pojistné události [číslo] soud zjistil, že se vystavitel příslušné faktury obrátil na žalobkyni s nárokem na úhradu žalované částky z titulu pojištění vozidla Renault. Z dvou oznámení o likvidaci pojistné události soud zjistil, že žalobkyně vyplatila vlastníkovi poškozených svodidel z titulu pojištění vozidla Renault částku 47 032 Kč. Žalovaný byl k zaplacení uvedené částky z titulu postihu vyzván dopisem ze dne 2. 7. 2020 a vyzván k plnění ve lhůtě do 1. 8. 2020. Následně byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 10. 8. 2021, odeslanou dne 11. 8. 2021 (viz podací arch). Žalovaný však neuhradil ničeho. 5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní. 6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění ke dni dopravní nehody, tj. ke dni 15. 11. 2016 (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), kdy podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, podle písm. i) má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný způsobil dopravní nehodu, přičemž způsobil škodu ve výši 47 032, kterou poškozenému z titulu pojištění vozidla Renault uhradila žalobkyně. Dále bylo prokázáno, že žalovaný po způsobení dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody a zároveň řídil pod vlivem alkoholu. Byly tak naplněny požadavky zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pro to, aby se žalobkyně mohla domáhat náhrady za její pojistné plnění po žalovaném, který je pojistníkem u předmětné smlouvy o pojištění vozidla Renault a který vozidlo při vzniku dopravní nehody řídil. Nárok žalobkyně na úhradu částky 47 032 Kč tak soud shledal jako zcela důvodný. Žalovaný tuto částku neuhradil žalobkyni řádně a včas, dostal se do prodlení a je povinen platit i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením vlády č. 351/2013 Sb, a to dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí stanovené lhůty k plnění (2. 8. 2020) a i uplatněný rozsah zákonného úroku z prodlení soud zhodnotil jako důvodný. Soud proto podané žalobě zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 060 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 882 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 47 032 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 9. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení u zdejšího soudu ve věci se sp. zn. 21 C 182/2020). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b a. t.