8 C 81/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 297 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 4. 3. 2016 smlouvu o dodávce elektřiny, v rámci které se zavázala dodávat žalovanému do zvoleného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázala elektřinu odebírat a zaplatit za ni sjednanou cenu. Smlouva byla změněna dodatkem ze dne 5. 12. 2019. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [obec a číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny a ceník žalobkyně. Za řádnou realizaci dodávek elektřiny za období 29. 8. 2019 do 14. 12. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu č. 32343472 na částku 32 678 Kč splatnou 15. 9. 2020, fakturu č. 660001859 na částku 908 Kč splatnou dne 7. 1. 2021 a fakturu č. 32660917 na částku 2 911 Kč. Fakturu na 908 Kč představuje náhradu nákladů za montážní práce vykonané provozovatelem distribuční soustavy společností [právnická osoba] podle platného ceníku. Na uvedené faktury žalovaný uhradil celkem 25 200 Kč a zbývá mu tak na faktury uhradit ještě 11 297 Kč. Současně požaduje žalobkyně ode dne následujícího po splatnosti celé žalované pohledávky po žalovaném i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně s takovým postupem souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, nevyjádřila, v důsledku čehož se má za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 4. 3. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu ve sjednané distribuční sazbě do odběrného místa [obec a číslo], a to za cenu stanovenou ceníkem žalobkyně; smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřin a ceníkem žalobkyně). Dne 5. 12. 2019 uzavřeli účastníci k uvedené smlouvě dodatek, ve kterém se především dohodli na změně ceny za elektřinu od 1. 1. 2020. Za realizaci dodávek elektřiny v období od 29. 8. 2019 do 14. 12. 2020 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu č. 32343472 na částku 32 678 Kč a dále fakturu č. 32660917 na částku 2 911 Kč (prokázáno fakturami č. 32343472, 32660917). Z faktury č. 32343472 bylo dále prokázáno, že žalovaný na vystavené faktury uhradil zálohu ve výši 25 200 Kč. Za náklady spojené s přerušením dodávky do odběrného místa v souvislosti s neplněním smlouvy byla vystavena faktura č. 660001859 znějící na částku 908 Kč, což je částka stanovená ceníkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která v oblasti odběrného místa zajišťuje distribuci (viz ceník společnosti [právnická osoba]). Splatnost faktury na částku 32 678 Kč nastala dne 15. 9. 2020, faktura na částku 908 Kč byla splatná dne 7. 1. 2021 a faktura na částku 2 911 Kč byla splatná dne 15. 2. 2021. Žalovaný byl upomínán k zaplacení dluhu e-mailovou upomínkou ze dne 6. 10. 2021 a dále předžalobní upomínkou ze dne 7. 10. 2021 (prokázáno upomínkami a podacím archem). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mj. na právní úpravě občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o. z.“), neboť veškeré rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu věci shledal soud žalobu důvodnou. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny podle § 2079 a násl. o. z. a § 50 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému plnění spočívající v dodávce elektřiny do sjednaného odběrného místa, zároveň měla v souladu s ust. § 28 odst. 2 písm. g) energetického zákona právo žádat po žalované podílet se na úhradě nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením jeho odběrného zařízení. Žalovaný však nesplnil svou povinnost úhrady za takto poskytnuté plnění, ve lhůtě splatnosti cenu spotřebované elektřiny a poskytnutých služeb neuhradil, čímž se dostal ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen vedle jistiny platit i úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.), tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požaduje zákonný úrok z prodlení ze všech faktur až ode dne následujícího po splatnosti poslední faktury (16. 2. 2021), přičemž soud je rozsahem uplatněného příslušenství vázán. Zákonný úrok z prodlení z žalované částky tak byl žalobkyni přiznán až od 16. 2. 2021. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč (viz např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. 35 C 120/2020, 4 C 337/2018, 9 C 74/2018).