11 C 306/2021-64 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala určení vlastnického práva k pozemkové parcele specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí (dále též„ předmětný pozemek“) s tím, že tento pozemek (původně ve výměře 104 m2) byl od právních předchůdců žalované přikoupen v roce 1987 pro účely vydání stavebního povolení (a nutnosti dodržení odstupu od sousedního pozemku min. 3 m) na základě kupní smlouvy, která měla být spolu s geometrickým plánem [číslo] odeslána na katastrální úřad; převod vlastnického práva na základě uvedené kupní smlouvy však nebyl do katastru nikdy zapsán. Žalobkyně užívala předmětný pozemek (nově zaměřen v rozsahu 105 m2) jako jeden celek s pozemkem zapsaným v katastru na její jméno, tj. s pozemkem [číslo] zakoupeným v roce 1984 jJko jeden celek byly pozemky také od r. 1987 oploceny, téhož roku bylo vydáno stavební povolení na stavbu rodinného domu. Všechna jednání o koupi pozemků a následně stavbě rodinného domu vedli rodiče žalobkyně, kupní smlouvy byly uzavřeny jménem žalobkyně. Předmětný pozemek užívala žalobkyně od počátku v plném rozsahu vlastnických práv – nyní se tam nachází mj. vchodová branka, hlavní brána, parkování, skleník, vzrostlé stromy a keře. V říjnu 2021 oslovil žalobkyni neznámý muž s tím, že zaměřuje nemovitost žalované a že předmětný pozemek patří žalované. Žalobkyně má za to, že jej vydržela podle § 1095 o. z., když jej v dobré víře po dobu více než 20 let nerušeně užívala. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že se žalobkyně nemohla stát vlastníkem předmětného pozemku, neboť – pokud je jí známo - ten nebyl nikdy oddělen ani převeden na třetí osobu, jak je zřejmé i z katastru nemovitostí. Žalovaná nabyla svůj pozemek darovací smlouvou ze dne [datum] od své matky, v darovací smlouvě je její pozemek označen jako parc. [číslo] o výměře 773 m2 (tj. včetně předmětného pozemku). Totožně je označen i v darovací smlouvě, na základě které nabyla pozemek její matka ([číslo]) od [jméno] [příjmení]. Žalovaná o faktickém rozporu nic nevěděla až do chvíle, kdy byly na podzim 2021 na její žádost přeměřeny hranice pozemků, a to na výzvu katastru nemovitostí související s upřesněním obrysu budovy na pozemcích žalované. Předmětný pozemek je v nově vyhotoveném geometrickém plánu Ing. [příjmení] označen [číslo] ve výměře nikoli 104 m2, ale 105 m2. Žalovaná se také ohradila proti tomu, že ji žalobkyně před podáním žaloby nijak neoslovila. S vydržením předmětného pozemku nesouhlasí také s odkazem na zásadu materiální publicity, kdy nejpozději k [datum] (účinnost zákona č. 265/1992 Sb.) mohla žalobkyně zjistit, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá faktickému stavu. Dále namítala, že sama žalobkyně, resp. její právní předchůdci měli nesrovnalosti ve skutečné výměře pozemku. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně fakticky užívá předmětný pozemek. 4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutečnosti. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k datu 18. 11. 2022 soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 733 m2, k. ú. [obec] u [část obce], je žalovaná. Z výpisu [list vlastnictví] k datu 22. 10. 2021 zjistil, že výměru téhož pozemku činila 773 m2. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k datu 17. 11. 2022, soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 163 m2, zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí rodinný dům, a pozemku [číslo] o výměře 503 m2, zahrada, tj. celkově 666 m2, je žalobkyně. 7. Ze zprávy katastrálního úřadu ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že na žádost žalobkyně přešetřil katastrální úřad údaje v katastru a uzavřel, že: na základě kupní smlouvy ze dne 3. 4. 1984 bylo do evidence nemovitostí zapsáno vlastnické právo žalobkyně k pozemkové parcele [číslo] o výměře 669 m2 vzniklé oddělením z pozemkové parcely [číslo] podle předloženého geometrického plánu z roku 1983. V roce 2000 byla do KN zapsána stavba rodinného domu [adresa] na stavební parcele [číslo] o výměře 124 m2 vzniklé oddělením z pozemkové parcely [číslo]. Po takto provedeném zápisu byla ve vlastnictví žalobkyně zapsána stavební parcela [číslo] parcela [číslo] o celkové výměře 669 m2. Na základě žádosti ze dne [datum] došlo v souladu s předloženým geometrickým plánem z roku 2001 mj. ke zmenšení parcely [číslo] o 3 m2. Od té doby je v KN zapsáno vlastnické právo žalobkyně ke stavební parcele [číslo] o výměře 163 m2 a k parcele [číslo] o výměře 503 m2, tj. celkově o výměře 666 m2. 8. Z notářského zápisu ze dne 3. 4. 1984 spolu s přiloženým geometrickým plánem z prosince 1983, soud zjistil, že žalobkyně nabyla téhož dne kupní smlouvou pozemek [číslo] o výměře 669 m2, který vznikl oddělením od pozemku [číslo] ve vlastnictví Ing. J. [příjmení]. 9. Z geometrického plánu [číslo] ze dne 20. 3. 1987 soud zjistil, že tento zachycuje oddělení pozemku o výměře 104 m2 z parcely [číslo] o původní celkové výměře 773 m2, čímž v geometrickém plánu vznikl pozemek o velikosti 104 m2 přičleněný k parcele [číslo], dohromady o výměře 773 m2. 10. Z geometrického plánu z roku 1990 soud zjistil, že tento zachycuje stavbu rodinného domu na pozemku žalobkyně, přičemž mezi hranicí pozemku žalované a rodinným domem žalobkyně je dostatečný prostor. Pozemky žalobkyně jsou v celkové výměře 773 m2. Na geometrickém plánu je poznámka, že mu předchází„ gpl [číslo] – dělení pp [číslo]“. 11. Z geometrického plánu z roku 2021 soud zjistil, že předmětný pozemek je označen jako parc. [číslo] o výměře 105 m2, oddělen plotem od pozemku [číslo]. 12. Z geometrického plánu z roku 2023 soud zjistil, že předmětný pozemek je označen jako parc. [číslo] o výměře 105 m2, oddělen od pozemku [číslo] za pomocí rohů plotu. 13. Z čestného prohlášení matky žalobkyně ze dne 25. 11. 2021 soud zjistil, že je jí známa skutečnost, že v r. 1987 byl vyhotoven geometrický plán, neboť byla odkoupena část pozemku o výměře 104 m2, vzhledem k tomu, že pro povolení stavby rodinného domu bylo nutné dodržet odstup od sousedního pozemku min. 3 metry. Byla proto sepsána druhá kupní smlouvy mezi žalobkyní a tehdejším majitelem J. Végrem o odkupu 104 m2, kupní cena byla uhrazena v hotovosti při podpisu kupní smlouvy. V roce 1987 byl postaven plot oddělující pozemek žalobkyně spolu s předmětným pozemkem od pozemku právního předchůdce žalované. Bylo vydáno stavební povolení na rodinný dům, stavba byla kolaudována v roce 1990, kdy byl vypracován další geometrický plán, pozemek byl na něm evidován ve výměře 773 m2. Koncem října 2021 došlo k zaměření pozemku neznámým mužem. 14. Z fotografií předložených žalobkyní soud zjistil, že pozemky účastnic jsou odděleny plotem, na předmětném pozemku se nachází vchodová branka žalobkyně, částečně také kryté místo k parkování automobilu, pozemek je osázen vzrostlými dřevinami, za nimi je skleník, na předmětném pozemku je udržovaná zahrada, která tvoří vizuálně jeden celek s pozemkem zapsaným v katastru ve vlastnictví žalobkyně. 15. Ze snímku pozemkové mapy z roku 2001 soud zjistil, že pozemek žalobkyně vypadá vizuálně zakreslen včetně předmětného pozemku (od rodinného domu na pozemku žalobkyně je zřetelný odstup od pozemku žalované). 16. Z přiznání k dani z nemovitosti na rok 1993 soud zjistil, že žalobkyně uvedla výměru parcely 773 m2. Přiznání k dani sestavil Ing. [příjmení] (otec žalobkyně). 17. Z listiny ze stavebního úřadu, nákres rodinného domu z roku 1987, soud zjistil, že pozemek žalobkyně je zakreslen včetně předmětného pozemku (od rodinného domu na pozemku žalobkyně je odstup 380 m od pozemku žalované). 18. Ze spisu stavebního úřadu soud zjistil, že obsahem spisu je geometrický plán z roku 1990 vypracovaný za účelem zaměření RD, kde je předmětný pozemek zakreslen ve vlastnictví žalobkyně, pozemky žalobkyně jsou v celkové výměře 773 m2; v roce 1997 bylo vydáno stavební povolení na rodinný dům [adresa] na pozemku žalobkyně, o tom byl informován i právní předchůdce žalované, v roce 1998 bylo rodičům žalobkyně vydáno kolaudační rozhodnutí týkající se nástavby a přístavby rodinného domu [adresa] na pozemku žalobkyně; v roce 1989 bylo vydáno původní kolaudační rozhodnutí týkající se rodinného domu na pozemku žalobkyně. 19. Z darovací smlouvy ze dne 26. 1. 2015 soud zjistil, že žalovaná nabyla své pozemky darováním od své matky, u pozemků byla uvedena celková výměra 773 m2. 20. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že s rodiči chtěli zakoupit parcelu v dané oblasti, neboť v té tehdy bydlel také strýc s tetou. Od tehdejšího majitele odkoupili první část, poté i předmětný pozemek, v době kdy sousední pozemek (nyní ve vlastnictví žalované) kupoval děda žalované, již tam stál plot v současných místech, který postavila žalobkyně s rodiči. Žalobkyně a její rodiče na pozemku pracovali, postavili tam dům, žalobkyně se tam poté nastěhovala s dětmi. Všechna právní jednání i jednání s úřady vyřizoval otec žalobkyně, pozemek zakoupil v jejím zastoupení – tedy na její jméno. Vztahy se sousedy byly dobré až do doby, kdy přišel geodet, do té doby nebyla jediná zmínka o tom, že by předmětný pozemek měl patř