15 C 48/2023-21 — Okresní soud Praha-východ

Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že dne 15. 12. 2021 doručila žalované zboží – víno včetně dárkových krabic k realizaci podnikání. Dle vzájemné dohody mělo dojít k fakturaci až poté, kdy bude zboží prodáno žalovanou, po skončení prvního čtvrtletí následujícího roku. K úhradě faktury za první čtvrtletí 2022 však nedošlo, žalovaná nezaslala žalobkyni ani přehled množství prodaného vína, ač k tomu byla opakovaně vyzvána. Dne 19. 4. 2022 zaslala žalovaná žalobkyni přehled množství prodaného vína, účastnice se dohodly, že žalované bude vystavena faktura za celé první pololetí. Za tím účelem byla uskutečněna inventura zboží za přítomnosti účastnic a dle této inventury byla vystavena faktura na částku 8 160 Kč za realizovaný prodej za první a druhé čtvrtletí 2022, téhož dne (1. 7. 2022) byla žalovaná vyzvána k zaplacení faktury. Žalovaná byla znovu vyzvána k zaplacení faktury dne 29. 7. 2022 a 23. 8. 2022, přesto dlužnou částku neuhradila. Dne 19. 9. 2022 se účastnice dohodly na předání zbývajícího zboží, jehož prodej nebyl realizován, a na vystavení splátkového kalendáře. Dne 23. 9. 2022 byla provedena inventura zboží za účasti žalobkyně a pana [jméno] [příjmení], druha žalované, kdy bylo žalobkyni vráceno zbývající (neprodané) zboží. Dne 4. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalované fakturu [číslo] na částku 2 810 Kč za prodané víno ve třetím čtvrtletí roku 2022 spolu se splátkovým kalendářem pro uhrazení dlužných částek v celkové výši 10 970 Kč za první, druhé a třetí čtvrtletí roku 2022. Přes upomínky žalobkyně žalovaná žádnou splátku neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila dne 1. 2. 2023, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí byla výzva řádně doručena. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně dodala žalované dne 15. 12. 2021 vína a dárkové krabice, jako kupující je sice označena [příjmení] [příjmení], avšak IČO je shodné s IČO žalované, rovněž je dodací list podepsán žalovanou (zjištěno z dodacího listu z téhož dne). Dne 24. 6. 2022 proběhla inventura zboží objednaného dne 15. 12. 2021 (zjištěno z listiny nazvané inventura z téhož dne). Dne 1. 7. 2022 vystavila žalobkyně žalované fakturu [číslo] na částku 8 160 Kč (zjištěno z předmětné faktury). Žalovaná byla o úhradu faktury upomínána (zjištěno z komunikace účastníků z 29. 7. 2022 a emailu ze dne 23. 8.2022, jehož přílohou je faktura z 1. 7. 2022). Dne 23. 9. 2022 proběhla inventura (zjištěno z předmětné inventury), na základě které byla dne 3. 10. 2022 vystavena faktura [číslo] na částku 2 810 Kč splatná dne 2. 11. 2022 (zjištěno z předmětné faktury). Žalobkyně vystavila žalované dne 4. 10. 2022 splátkový kalendář na 10 970 Kč za zboží dle inventury z 23. 9. 2022 (zjištěno z předmětného splátkového kalendáře). Žalovaná byla před podáním žaloby upomínána o úhradu dlužné částky (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 29. 11. 2022). Z komunikace žalobkyně s „ [příjmení]“ soud nic pro věc podstatného nezjistil. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. Po právní stránce soud hodnotil vztah mezi účastníky tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu, přičemž zatímco žalobkyně splnila svoji povinnost a odevzdala předmět koupě (vína, dárkové krabice) žalované, žalovaná svou povinnost zaplatit za předmětné zboží nesplnila, a dluží tak celkem 10 970 Kč. Tím, že žalovaná nesplnila řádně a včas svůj závazek, dostala se do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinna platit z nezaplacené částky úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 3 téhož nařízení. Soud tak shledal nárok zcela důvodný a žalobě vyhověl (výrok I). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 479,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 970 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 520 Kč ve výši 1 159,20 Kč (výrok II).