22 C 292/2020 — Okresní soud Praha-východ

1. Manželka podala soudu návrh, jímž se domáhala rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími tvrzeními. Manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. U obou manželů se jedná o manželství prvé. Oba manželé jsou státními příslušníky České republiky, české národnosti. Manžel má vysokoškolské vzdělání technického zaměření, [anonymizováno], manželka má vysokoškolské vzdělání, charakteru pedagogického. Z manželství se [datum] narodil nezletilý syn [jméno] [jméno] [celé jméno manžela]. Posledním společným bydlištěm je [anonymizováno] u [obec]. Manželé se seznámili prostřednictvím internetu, když shodně měli zájem získat vhodného partnera pro společný budoucí život. Manželství uzavřeli přibližně po 14 měsících známosti, manželka byla v šestém měsíci těhotenství. Do uzavření manželství účastníci spolu nežili a neměli tak možnost se dobře poznat. Manželka zpětně vyhodnotila, že již po jejím otěhotnění se manžel začal chovat nepřehlédnutelně odlišně, než v předchozí době. Dříve byl i pozorný, nechoval se k partnerce přehlíživě, byl ochoten občas jí i naslouchat. Manželka si slibovala, že po narození dítěte, až se manžel stane otcem, změní se a situace se zlepší. [příjmení] byl pravdou. Manželka chtěla, aby rodina žila v samostatném bydlení, manžel naléhal, aby se nastěhovali do domu jeho rodičů v [anonymizováno] u [obec], kde do doby uzavření sňatku bydlel a bydlet nikdy nepřestal. Manželka nakonec tomuto naléhání podlehla a odstěhovala se za manželem do [anonymizováno] u [obec], ač původně uvažovali o bydlení v [obec]. V domě jeho rodičů žít ale nechtěla, manželé se tudíž dohodli na kompromisu, bydlení v nájemním bytě nedaleko od domu rodičů manžela. Zpočátku manželství manžel v bytě poměrně často přespával, jinak veškerý svůj čas trávil v domě svých rodičů. Manželka chtěla, aby v zimě v místnosti, kde spal i jejich několikaměsíční syn, bylo alespoň 20 stupňů, nikoliv jen 16 stupňů, manžel tak v domě svých rodičů začal i přespávat. Ač rodina měla svůj byt, manžel tvrdil, že jediné místo, kde mají bydlet, je dům jeho rodičů, byť věděl, že manželka tam žít nechce. Manželka k tomu měla své důvody. Při každé návštěvě u tchýně byla pod drobnohledem, tchýně se jí snažila organizovat život, vše muselo být dle jejích představ, či manželovy sestry. Pokud manželka chtěla udělat něco jinak, bylo to dle tchýně a manželovy sestry špatně. Tchýně a manželova sestra si stěžovaly i u manžela, že manželka odmítá vyslechnout jejich poučky a rady a řídit se jimi. Manželka se své důvody snažila vysvětlovat manželovi, ale neúspěšně. Jemu vyhovovalo, že mu jeho matka organizuje život a nemusí se sám o nic starat. Kvůli tomu docházelo velmi často ke konfliktům, manželka byla stavěna do situace, že není jiné východisko, než bydlet s rodiči a narážela na nepochopení manžela, který jí mimo jiné vyčítal, že kvůli bydlení v bytě musejí zbytečně platit nájem, což by v domě jeho rodičů nemuseli. Dalším předmětem, jak nastíněno výše, ještě častějších konfliktů byly finance. Vyčítání ze strany manžela a hádky, kvůli tomu, co vše manžel musí platit, ač věděl, že manželka je na rodičovské dovolené a pobírá měsíčně pouze 6 500 Kč, vše dávala do rodinného rozpočtu. Financování domácnosti, kde bydlela manželka s nezl. [jméno] [jméno] bylo takové, že každý z účastníků platil polovinu nákladů, a to nájemné, potraviny (nájemné 6 000 Kč měsíčně 3 000 Kč – 4 000 Kč měsíčně náklady na služby s užíváním bytu spojené). Manžel na tomto trval, byť manželka byla s nezl. [jméno] [jméno] na mateřské, později rodičovské dovolené. Její příjmy ale byly velmi výrazně nižší než před porodem a než příjmy manžela, ač jeho příjmy prakticky nikdy neznala. Manželka byla doma s malým synem, ale musela na větší nákupy jezdit s manželem (tudíž i se synem), protože on prý nevěděl, co nakoupit (nákupní seznam nestačil). Skutečným důvodem společné cesty za nákupem ale bylo, že manžel očekával, že takovýto větší nákup zaplatí manželka. Když sdělila, že nemá peníze, byla se synem odvezena zpět domů, aniž by nakoupili, a bylo jí vyčteno, že žádá neustále peníze. Nakonec si manželka musela půjčovat peníze od třetích osob. [příjmení] po svatbě začala vážně uvažovat o odchodu od manžela a rozvodu (po roce manželství), chybělo a stále jí chybí porozumění, láska a také dostatek financí. Dospěla k tomu, že manželství pozbývá smyslu, což manželovi několikrát sdělila. Manželovy časté stížnosti, že nemá peníze, vedly k tomu, že na něho manželka naléhala, aby si našel práci s pravidelným měsíčním příjmem, což učinil a od července 2017 byl zaměstnán jako technik [anonymizována dvě slova], kdy sdělil, že jeho příjmy jsou cca 25 000 Kč čistého měsíčně. Po krátké době působení v pracovním poměru však oznámil, že práci nezvládá, a musí ji ukončit, což v květnu 2018 učinil. Před touto závislou činností pracoval jako živnostník ve strojírenské výrobě, provozoval ji spolu s otcem v dílně v [anonymizováno] u [obec]. V květnu 2018, po skončení pracovního poměru, se ke svému předchozímu podnikání vrátil. Výše manželových příjmů není manželce známa. Od dubna 2018, manželce skončila rodičovská dovolená, začala pracovat v [anonymizováno] škole [ulice], příjem 20 000 Kč měsíčně. Od září 2020 pracuje v [anonymizováno] škole [ulice], [obec] jako asistentka pedagoga 30 hodin týdně a jako pedagog v rozsahu 12 hodin týdně, tarifní výměr cca 27 000 Kč měsíčně. Manželka je dlouhodobě v manželství nespokojena. Manžel si málokdy počínal jako zodpovědný otec a manžel, vždy upřednostňoval své rodiče a sestru s její rodinou a teprve poté svoji rodinu. Po narození syna se o něj manžel vůbec nezajímal, manželce nikdy nepomohl s jeho vykoupáním, pohlídáním, nešel s ním na procházku, nepomohl ani s domácností. Když ho manželka žádala o pomoc, odpověděl, že nemůže být unavená, dělá jen lehké domácí práce. Namísto pomoci trávil většinu času v domě svých rodičů a manželce radil, že když si chce odpočinout, může dát syna na hlídání jeho matce nebo sestře. Manželka několikráte tchýni syna svěřila na hlídání, ale tchýně jej neuhlídala, spadl do vypuštěného bazénu, způsobil si úraz hlavy, který se tchýně snažila manželce zatajit, poté jeho vážnost zlehčovala. Poté ho již odmítla tchýni svěřit. Z neochoty manželky svěřit syna tchýni na hlídání pramenily další hádky mezi manžely. Tchýně si stěžovala, že vnuka nevídá a domáhala se hlídání. Manželka navrhla, že tchýně může za vnukem přijít na návštěvu k nim do bytu, manžela jí však vyčetl, že brání jeho matce vídat vnuka. Až když manželovi sdělila, že se rozhodla pro rozvod manželství, začal se více o syna zajímat. Více jej navštěvuje a komunikuje s ním, než dříve. Manželka je tomu ráda, protože vztah mezi manželi by neměl ovlivňovat vztah rodičů k jejich dítěti a naopak. Navzdory uvedenému manželský život, kdy manželé spolu nekomunikují, manžel se o manželku nezajímá jako o člověka a životního partnera, neplánuje opravdu společný rodinný život s jedinou rodinnou domácností, nevnímá potřebu, aby se ekonomická situace rodiny lepšila tak, aby odpovídala alespoň běžnému standardu, pozbývá perspektivy, a pokud té není, nemá smysl. Intimní soužití manželé ukončili někdy před pěti lety. Manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, nelze očekávat jeho obnovení. Manželství netvoří manželské či rodinné soužití, nevedou rodinnou domácnost, intimně se nestýkají. Manžel se od manželky a syna definitivně odstěhoval ze společně pronajatého bytu v květnu 2020. Manželka se synem si v současné době našla bydlení v [obec], kde má i práci. 2. Manžel k návrhu uvedl, že s tím, aby bylo manželství rozvedeno, souhlasí, nesouhlasí však s manželkou tvrzenou příčinou rozvratu, nepřipojuje se tedy ke skutkovým tvrzením uplatněným v návrhu. 3. S ohledem k vyjádření manžela k návrhu není návrh hodnocen jako společný dle § 384, odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních. 4. Soud provedl v řízení důkaz účastnickým výslechem manželky, účastnickým výslechem manžela, oddacím listem účastníků ([číslo listu] spisu), návrhem o úpravu poměrů k nezletilému synovi z manželství narozenému na dobu do a po rozvodu, sdělení ([číslo listu] – [anonymizována dvě slova] spisu), rozsudky o úpravě poměrů k nezletilým dětem z manželství narozeným - rozsudek Okresního soudu Praha – východ na [číslo listu] – [anonymizováno] spisu, rozsudek Krajského soudu v Praze na [číslo] – [anonymizováno] spisu. 5. Z důkazů shora uvedených vzal soud za prokázané následující. 6. Manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] (oddací list na [číslo listu] spisu). 7. Návrhem datovaným dne [datum] byl Okresnímu soudu v Mělníku podán návrh na úpravu poměrů na dobu před rozvodem manželství a po rozvodu manželství, a to k nezletilému [jméno] [jméno] [celé jméno manžela], narozenému dne [datum], kdy Okresním soud v Mělníku přípisem ze dne [datum] sdělil, že dne [datum] bylo vydáno usnesení o místní nepříslušnosti s tím, že spis se postupuje Okresnímu soudu Praha – východ (návrh na [číslo listu] – [ano