24 C 31/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že vlastníkem vozidla uvedeného shora ve výroku I., byl od [datum] žalovaný. Žalobu odůvodnil tím, že [datum] vozidlo prodal žalovanému na základě kupní smlouvy s tím, že žalovanému podepsal plnou moc k přepisu vozidla na žalovaného v registru silničních vozidel. Žalovaný však převod vlastnictví k vozidlu v centrálním registru vozidel neprovedl a na žalobci se začala domáhat [ulice] kancelář pojistitelů úhrady příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu, zároveň byl vyzván k úhradě pokuty za přestupek spáchaný dne [datum], i když v té době již nebyl vlastníkem vozidla. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví spatřuje žalobce v tom, že jiným způsobem, než rozhodnutím soudu, nemůže dosáhnout změny evidovaného vlastnického práva v centrálním registru vozidel. 2. Žalovaný při jednání soudu dne [datum] uvedl, že v mezidobí vozidlo prodal, předložil soudu kupní smlouvu a navrhnul výslech kupujícího, pana [celé jméno svědka]. <i>3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:</i> 4. Žalobce jako prodávající prodal dne [datum] vozidlo tovární značka [anonymizováno], typ [anonymizováno] 1,9 [anonymizováno], r. z. [anonymizováno], [příjmení] [jméno] [číslo] žalovanému na základě kupní smlouvy s tím, že žalovanému udělil plnou moc k přepisu vozidla v centrálním registru vozidel, žalovaný však převod vlastnictví k vozidlu v centrálním registru vozidel neprovedl. <i>5. Soud provedl k prokázání tvrzení účastníků následující důkazy:</i> 6. Svědek [celé jméno svědka] k věci uvedl, že neví, o co jde, po předložení kupní smlouvy ze dne [datum] uvedl, že si to vůbec nepamatuje, že si vůbec nevybavuje, že by uvedené vozidlo kupoval, pana žalovaného nezná. Je možné, že od něj třeba někdy něco kupoval, ale nevybavuje si to. Dále po nahlédnutí do kupní smlouvy uvedl, že podpis ve smlouvě rozhodně není jeho podpisem. K dotazu zmocněnce žalobce, zda údaje uvedené ve smlouvě odpovídají osobním údajům svědka, uvedl, že ano, neví, jak je možné, že byly žalovanému jeho osobní údaje známy, ale je možné, že od svědka někdy něco koupil, ale tohle vozidlo si fakt nepamatuje, v poslední době se s panem [celé jméno žalovaného] nesetkal, nevybaví si, zda měl někdy vozidlo v držení nebo ne, [datum] s vozidlem v [obec] rozhodně nejel. 7. Na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] bylo vlastnické právo k vozidlu tovární značka [anonymizováno], typ [anonymizováno] 1,9 JTD, r. z. [anonymizováno], [příjmení] [jméno] [číslo] převedeno z žalobce na žalovaného. 8. Žalovaný předložil k důkazu kupní smlouvu ze dne [datum], kterou uzavřel jako prodávající s [celé jméno svědka] jako kupujícím, předmětem prodeje bylo podle smlouvy vozidlo [anonymizováno], typ [anonymizováno] 1,9 [anonymizováno], r. z. [anonymizováno] za cenu 2 000 Kč. Z čl. V. smlouvy vyplývá, že s vozidlem byla provedena zkušební jízda, vozidlo je ve špatném technickém stavu a je primárně určeno jako zdroj náhradních dílů. 9. Přípisem ze dne [datum] byl žalobce informován, že dne [datum] zanikla pojistná smlouva, kterou uzavřel žalobce s [právnická osoba]. 10. Z příkazu [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [spisová značka], bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 35 písm. b) a §46 zákona 56/2001 Sb., kterého se měl s vozidlem dopustit dne [datum] v obci [obec], [příjmení] náměstí a byla mu uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. 11. Z SMS komunikace mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný v reakci na zaslaný příkaz k úhradě pokuty sdělil žalobci, že auto nemá, že to byl vrak, který nedojel ani na evidenční kontrolu. 12. Dopisem ze dne [datum] sdělil žalobce [příjmení] kanceláři pojistitelů a [stát. instituce], že již není vlastníkem vozidla, a že jej prodal žalovanému na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum]. 13. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že u vozidla byl dne [datum] nastaven statut„ vyřazeno z provozu“, jeho registračním místem je [město]. 14. Ze sdělení [stát. instituce] – [město] ze dne [datum] bylo zjištěno, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu z moci úřední z důvodu zániku pojištění, registrační značky ani ORV uloženy nebyly, neboť je nikdo neodevzdal. <i>15. Žalobou podle § 80 o.s.ř. se lze domáhat, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>16. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o.z.“), vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno, nebo stanoveno zákonem.</i> <i>17. Podle § 2079 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.</i> <i>18. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, platí, že zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností: a) v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.</i> 19. Soud po provedeném dokazování v souladu s § 80 o.s.ř. shledal na straně žalobce naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu, neboť žalovaný neposkytl žalobci nutnou součinnost a v evidenci registrů vozidel nebyla zaznamenána změna převodu vlastnického práva k vozidlu, ke které došlo již dne [datum], tj. dnem uzavření kupní smlouvy oběma smluvními stranami. Dle § 8 zákona č. 56/2001 Sb. nelze jiným způsobem, bez ingerence žalovaného, který je nečinný, dosáhnout sjednocení faktického stavu se stavem zapsaným v příslušné evidenci motorových vozidel. Soudní rozhodnutí je za daných okolností pak jediným způsobilým podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem registrace vozidel ke změně zápisu vlastníka vozidla. Uvedená otázka naléhavého právního zájmu již byla řešena např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006, podle kterého:„ Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci.“ nebo v rozsudku Krajské soudu v Brně ze dne 21. 5. 2020, č.j. 58 Co 246/2019-89. V uvedených rozhodnutích dospěly soudy ke zcela stejnému závěru jako nyní soud v projednávané věci. 20. Požadované určení tedy je jediným způsobem, kterým se žalobce může mj. zbavit objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupky spáchané s vozidlem, které již nevlastní, či povinnosti platit příspěvky do garančního fondu v případě neuzavření povinného ručení k takovému vozu. Jde rovněž o jedinou cestu, kterou se žalobkyně může domáhat změny údajů v registru vozidel. 21. Ze shora uvedeného zjištěného skutkového stavu je nepochybné, že vlastnické právo k vozidlu přešlo z žalobce na žalovaného ke dni podpisu kupní smlouvy, tedy ke dni [datum], když téhož dne došlo také k převzetí vozidla žalovaným a téhož dne byla v hotovosti uhrazena kupní cena, což potvrdil žalobce a žalovaný toto nijak nerozporoval. 22. K obraně žalovaného soud uvádí, že žalovaný sice předložil kupní smlouvu, na základě které měl převést vlastnické právo k vozidlu na třetí osobu – [celé jméno svědka], avšak ten popřel, že by vozidlo od žalovaného koupil, uvedl, že vozidlo v držení nikdy neměl a k podpisu na kupní smlouvě uvedl, že není jeho. Pokud bylo ve smlouvě uvedeno, že kupující ([celé jméno svědka]) uhradí kupní cenu na základě faktury na účet prodávajícího, nebylo doloženo, že by k úhradě kupní ceny došlo. Nic dalšího již žalovaný na svoji obranu neuvedl, proto soud obraně žalovaného, že vozidlo zcizil, neuvěřil a vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený žalobcem. 23. Na základě všeho výše uvedeného proto soud dospěl k závěru, že faktickým vlastníkem předmětného vozidla je od [datum] žalovaný a vzhledem k tomu, že žalobce prokázal svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalovaného dle § 80 o.s.ř., soud žalobě zcela vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. 24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč Tyto nákla