24 C 46/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že žalovaná je vlastníkem motorového vozidla tovární značky: Toyota [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], rok výroby [rok] (dále jen jako„ Vozidlo“). Žalobkyně tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne [datum] kupní smlouvu na uvedené Vozidlo. Žalobkyně při podpisu této smlouvy zároveň žalované předala veškeré potřebné dokumenty k přepisu vozidla, tj. velký a malý technický průkaz a úředně ověřenou plnou moc pro přepis vozidla. Žalovaná však, i přes opakované výzvy, Vozidlo v registru vozidel na sebe nepřepsala. Při jednání soudu žalobkyně doplnila, že žalobkyni chodí výzvy a žaloby z České kanceláře pojistitelů k zaplacení povinného ručení, resp. k zaplacení příspěvků nepojištěných vozidel. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalované ustanoven opatrovník pro toto řízení, a to z důvodu neznámého pobytu žalované. 3. Žalovaná ani její ustanovený opatrovník pro řízení se ve věci nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl vyzván. Opatrovník žalované pro řízení se současně na soudní jednání konané dne [datum] bez omluvy nedostavil, nezdůvodnil svoji nepřítomnost při soudním jednání a ani nežádal o odročení jednání, i když byl na jednání řádně předvolán. Z tohoto důvodu soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako „o.s.ř.“). <i>4. Soud provedl k prokázání tvrzených skutečností následující listinné důkazy:</i> 5. Z podepsané kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako stranou kupující soud zjistil, že žalobkyně touto smlouvou prodala žalované předmětné Vozidlo za smluvenou kupní cenu ve výši 45 000 Kč a žalovaná [příjmení] tímto od žalobkyně za dohodnutou kupní cenu koupila a přijmula do jejího vlastnictví. Kupní cena byla zaplacena v hotovosti při podpisu této smlouvy. Smluvní strany si sjednaly, že žalobkyně i žalovaná poskytnou veškerou nezbytnou součinnost potřebnou k provedení odhlášení Vozidla a přihlášení na žalovanou coby kupující. 6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] adresované žalované na adresu uvedenou v kupní smlouvě soud zjistil, že žalovaná byla tímto vyzvána k přepisu vlastnictví k Vozidlu v registru vozidel, neboť žalovaná i přes opakované urgence ze strany žalobkyně do tohoto dne přepis vozidla neuskutečnila. 7. Z podacího lístku vyplívá, že výše uvedená předžalobní výzva byla odeslána žalované dne [datum]. <i>8. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:</i> 9. Žalobkyně jakožto prodávající uzavřela s žalovanou coby kupujícím dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k vozidlu [značka automobilu], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Žalovaná stejného dne uhradila smluvenou kupní cenu a Vozidlo si převzala, avšak nezajistila přepis údaje o vlastnictví v registru vozidel. Vzhledem k tomu, že žalovaná neprovedla změnu zápisu vlastnictví v registru silničních vozidel, i přes snahy žalobkyně, která k tomu žalovanou vyzývala, zůstala žalobkyně evidována jako provozovatel Vozidla. <i>10. Žalobou podle § 80 o.s.ř. se lze domáhat, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>11. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o.z.“), vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno, nebo stanoveno zákonem.</i> <i>12. Podle § 2079 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.</i> <i>13. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, platí, že zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností: a) v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.</i> 14. Soud po provedeném dokazování v souladu s § 80 o.s.ř. shledal na straně žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětnému Vozidlu, neboť žalovaná neposkytla žalobkyni nutnou součinnost a v evidenci registrů vozidel nebyla zaznamenána změna převodu vlastnického práva k Vozidlu, ke které došlo již dne [datum], tj. dnem uzavření kupní smlouvy oběma smluvními stranami. Dle § 8 zákona č. 56/2001 Sb. nelze jiným způsobem, bez ingerence žalované, která je nečinná (a soudu navíc není známo, kde se zdržuje), dosáhnout sjednocení faktického stavu se stavem zapsaným v příslušné evidenci motorových vozidel. Soudní rozhodnutí je za daných okolností pak jediným způsobilým podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem registrace vozidel ke změně zápisu vlastníka Vozidla. Uvedená otázka naléhavého právního zájmu již byla řešena např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006, podle kterého:„ Žalobce má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu, když bez tohoto určení nelze event. dosáhnout změny údajů v registru silničních motorových vozidel, popř. v technickém průkazu vozidla. Není rozhodné, že se touto určovací žalobou neřeší vydání věci (vozidla), tedy splnění povinnosti, ale jejím prostřednictvím lze dodržet povinnost týkající se evidence motorových silničních vozidel a vytvoří se jí též právní základ, který by mohl účastníky vést k odvrácení např. sporu o vydání věci.“ nebo v rozsudku Krajské soudu v Brně ze dne 21. 5. 2020, č.j. 58 Co 246/2019-89. V uvedených rozhodnutích dospěly soudy ke zcela stejnému závěru jako nyní soud v projednávané věci. Požadované určení tedy je jediným způsobem, kterým se žalobkyně může domáhat změny údajů v registru vozidel. 15. Ze shora uvedeného zjištěného skutkového stavu je nepochybné, že vlastnické právo k Vozidlu přešlo z žalobkyně na žalovanou ke dni podpisu kupní smlouvy, tedy ke dni [datum], když téhož dne došlo také k převzetí Vozidla žalovanou. 16. Na základě všeho výše uvedeného proto soud dospěl k závěru, že faktickým vlastníkem předmětného vozidla je žalovaná a vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalované dle § 80 o.s.ř., soud žalobě zcela vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 366 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba a jednání u soudu dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou k jednání soudu dne [datum] náhrada 2 166 Kč za 223 ujetých km v částce 1 566 Kč (34,4 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 191/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,3 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 odst. 3 a. t. 18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).