34 C 166/2023-22 — Okresní soud Praha-východ

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky jdoucí od [datum] do zaplacení proti žalovanému. Žalobkyně v žalobě uvedla, že povinnost žalovaného k úhradě částky [částka] vyplývá z toho, že žalovanému poskytla dne [datum] zdravotní péči na klinice spočívající ve stomatologickém ošetření. Na základě této smlouvy žalobkyně vystavila dne [datum] daňový doklad [číslo] znějící na částku [částka]. Žalovaný dále dne [datum] uzavřel se žalobkyní dohodu o uznání dluhu a v ní se zavázal k zaplacení částky [částka] do 10 dnů. Přes opakované výzvy žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaplatil. 2. Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz, [číslo jednací], který obsahoval mimo jiné výzvu, aby žalovaný podal ve lhůtě 30 dnů písemné vyjádření ve věci ve smyslu ustanovení § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Citovaný elektronický platební rozkaz byl žalovanému doručen dne [datum] do vlastních rukou žalovaného. 3. Dne [datum] byl na podatelnu soudu doručen odpor žalovaného proti doručenému elektronickému platebnímu rozkazu. V odporu žalovaný uvedl, že neuznává žalovaný nárok, a že se jedná o nepravdivou žalobu. Žalovaný avizoval, že doplní vyjádření v zákonné lhůtě. 4. Podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému uložit usnesením, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že žalovaný nárok zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Lhůta k podání vyjádření v případě vydání platebního rozkazu nesmí být kratší než 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu (114b odst. 2 o. s. ř.). Podle § 114b odst. 5 o. s. ř., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odst. 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. O tomto následku musí být žalovaný poučen. Jen pro vydání rozsudku pro uznání není třeba nařizovat jednání (§ 153a odst. 4 o. s. ř.). 5. Povinnosti vyjádřit se dostojí žalovaný tím, že v písemném podání uvede ty skutkové okolnosti, na kterých buduje svou obranu proti žalobě, aby soud mohl stanovit okruh sporných skutečností, které budou předmětem dokazování. Žalovaný se tedy ve smyslu § 114b odst. 5 vyjádří (a zabrání tak fikci uznání nároku a vydání rozsudku pro uznání), jestliže z jeho včasného podání vyplývá vyjádření, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává, a jestliže alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu. Fikce uznání nároku nemůže nastat, jestliže ve svém vyjádření neuvede rovněž, jaké důkazy navrhuje k prokázání svých tvrzení, popřípadě jestliže k vyjádření nepřipojí listinné důkazy (v písemné nebo elektronické podobě), jichž se dovolává. Zákon v § 114b odst. 5 sankcionuje především nečinnost žalovaného a jeho neochotu přispět k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, a nikoliv to, v jakém rozsahu a jak kvalitně se ve věci vyjádřil. Uzná-li nárok uplatněný v žalobě zcela, nemusí vyjádření obsahovat další údaje. Povinnost vyjádřit se žalovaný nesplní, uvede-li ve vyjádření jen námitky procesní povahy (např. námitku nedostatku místní či věcné příslušnosti). Nebude-li tedy podání obsahující vyjádření kromě námitek procesní povahy obsahovat také výše uvedené údaje týkající se věci samé, má to pro žalovaného stejné procesní následky, jako kdyby se vůbec nevyjádřil (viz [příjmení], L., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009) 6. Žalovaný sice podal v zákonné lhůtě proti doručenému elektronickému platebnímu rozkazu odpor. V něm však pouze uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Doplnění odporu o odůvodnění a vylíčení své skutkové obrany žalovaný neučinil. Poslední den lhůty ve smyslu ustanovení § 114b odst. 2 o. s. ř. podle doručeného elektronického platebního rozkazu připadl na den [datum]. Žalovaný se v této lhůtě nijak nevyjádřil ve věci samé. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že došlo k uznání nároku žalovaným. Soud proto v souladu s § 153a o. s. ř. vydal rozsudek pro uznání, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí náleží plná náhrada nákladů řízení. Výše nákladů žalobkyně se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (dle položky 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., zákona [obec] národní rady o soudních poplatcích), odměny advokáta ve výši [částka] za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“), výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT), kdy výše mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 7, bodu 3 AT činí [částka], náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (za tři úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 AT) a DPH ve výši [částka] Celkem tedy [částka]. 8. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).