34 C 73/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. 337, pozemku parc. č. st. 338, pozemku parc. [číslo] stavby [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. 337 a stavby bez čp./č. ev. garáže, stojící na pozemku parc. č. st. 338, to vše v katastrálním území Záryby (dále také jen„ předmětné nemovitosti“). Na odůvodnění své žaloby uvedla, že pro účely rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu byla JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, pro účastníky vypracována dohoda o vypořádání společného jmění manželů účastníků a o úpravě práv a povinností v souvislosti s rozvodem manželství ze dne [datum] (dále také jen„ dohoda o vypořádání společného jmění manželů“). K rozvodu manželství„ nespornou“ cestou skutečně došlo a manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Při přípravě dohody o vypořádání společného jmění manželů však JUDr. [jméno] [příjmení] přehlédl, že nemovitosti pojaté do jejího předmětu byly jednak ve společném jmění manželů, ale také v podílovém spoluvlastnictví účastníků. Na základě chybného znění dohody o vypořádání společného jmění manželů Katastrální úřad pro Středočeský kraj zamítl návrhy na vklad vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že vůle účastníků, tedy žalobkyně a žalovaného, byla zcela nepochybná a jejich úmyslem bylo vypořádat si veškeré majetkové vztahy. Pro pochybení advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], který sepisoval dohodu o vypořádání společného jmění manželů, však nemohla být tato jejich vůle naplněna. Žalovaný odmítl poskytnout žalobkyni součinnost a uvést do souladu stav zapsaný v katastru nemovitostí s účastníky uzavřenou dohodou. Žalovaný nadále část nemovitostí proti vůli žalobkyně užívá a odkazuje na stav zapsaný v katastru nemovitostí. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že nárok uplatněný podanou žalobou neuznává. Uvedl, že přistoupil na návrh žalované, aby bylo jejich manželství rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu manželství. Podepsal návrh dohody o vypořádání společného jmění manželů na schůzce u advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], přičemž text dohody viděl poprvé. Skutečnou vůlí žalovaného bylo vypořádat majetek, který měli účastníci ve společném jmění manželů, neboť je to zákonný předpoklad pro tzv. nesporný rozvod. Žalovaný neměl při uzavírání předmětné dohody zájem o vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalobkyní, mimo jiné proto, že provozovna jeho podnikání se nachází v jedné z takových nemovitostí. 3. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil níže popsaná zjištění. 4. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že manželství účastníků řízení bylo pravomocně rozvedeno dne [datum]. Manželství bylo rozvedeno bez zjišťování příčin rozvratu podle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). K důkazu byla provedena dohoda o vypořádání společného jmění manželů s úředně ověřenými podpisy. 5. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum] soud zjistil, že v jejím textu je uvedeno, že žalobkyně do svého výlučného vlastnictví nabývá pozemek parc. č. st. 337 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemek parc. č.st. 338 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez přiděleného č. p./č. e. – garáž a pozemek parc. [číslo] (zahrada), vše v katastrálním území Záryby, zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ. Podpisy na dohodě ověřil advokát JUDr. [jméno] [příjmení]. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha–východ, konkrétně z listu vlastnictví [číslo] s platností údajů ke dni [datum] vyplynulo, že k tomuto dni byli spoluvlastníky pozemků parc. č. st. 337, parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec] žalobkyně (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2) a žalovaný (spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2). 7. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha–východ, konkrétně z listu vlastnictví [číslo] s platností údajů ke dni [datum] bylo zjištěno, že k tomuto dni byla stavba rodinného domu [adresa] stojící na pozemku parc. č. st. 337 v katastrálním území a obci [obec] ve společném jmění žalobkyně a žalovaného. 8. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že návrh žalobkyně na vklad byl zamítnut. Návrh na vklad byl k úřadu podán na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů ze dne [datum], ale nebylo možno mu vyhovět. Úřad shledal rozpor mezi návrhem na vklad a dohodou o vypořádání společného jmění manželů, neboť v návrhu označené pozemky nejsou ve společném jmění manželů, měly by tak být označeny jako samostatné pozemky. Nadto byla žalobkyně instruována, nechť stavby v návrhu označí v souladu se zákonem, neboť nejsou součástí pozemků, na nichž stojí. 9. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zjištěno, že návrh žalobkyně na vklad byl zamítnut. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že nemovitosti označené v návrhu nejsou součástí společného jmění manželů účastníků, nýbrž v podílovém spoluvlastnictví. Z toho důvodu je nelze vypořádat jako společné jmění manželů. Stavby, které jsou ve společném jmění manželů, nejsou v dohodě označeny jako samostatné stavby. Žalobkyně byla poučena o možnosti podat proti rozhodnutí katastrálního úřadu žalobu podle části páté o. s. ř. ke Krajskému soudu v Praze. 10. Ostatní navržené důkazy účastníků soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť jimi prokazována dílčí tvrzení by nemohla přivodit odlišné rozhodnutí soudu. Otázkou pravého obsahu vůle žalobkyně a žalovaného při uzavírání dohody o vypořádání společného jmění manželů se soud nezabýval, neboť ani zjištění, že účastníci měli v úmyslu si zmíněnou dohodou vypořádat spoluvlastnictví ke všem zahrnutým nemovitostem, by nemohlo na výsledku řízení nic změnit. 11. Na základě těchto důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Účastníci uzavřeli dne [datum] dohodu o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě dalších práv a povinností v souvislosti s rozvodem manželství, v níž byly zahrnuty nemovitosti jak v podílovém spoluvlastnictví účastníků, tak v jejich společném jmění manželů. Text dohody obsahuje ustanovení, podle kterého veškeré tyto nemovitosti měly připadnout to výlučného vlastnictví žalobkyně. Katastrální úřad pro Středočeský kraj zamítl dva návrhy na vklad výlučného vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů, neboť nemovitosti označené v návrhu nebyly součástí společného jmění manželů účastníků, nýbrž byly v podílovém spoluvlastnictví. 12. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení, neboť to vyžaduje ustanovení § 80 o. s. ř. Podle ustálené judikatury obecných soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005). Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že podle shodné vůle účastníků se má stát výlučnou vlastnicí předmětných nemovitostí na základě dohody o vypořádání společného jmění manželů. Katastrální úřad rozhodl o tom, že návrh žalobkyně na vklad jejího výlučného vlastnického práva zamítá. Žalobkyně tedy není zanesena v katastru nemovitostí jako vlastnice předmětných nemovitostí. Za situace, kdy žalobkyně je přesvědčena o svém výlučném vlastnickém právu k předmětným nemovitostem, ale neodpovídá tomu stav údajů v katastru nemovitostí, je dán její naléhavý právní zájem na požadovaném určení. 13. Dle § 738 odst. 1 o. z., dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu. 14. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., zákona o katastru nemovitostí platí, že katastr nemovitostí je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen„ nemovitost“) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. 15. Uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů je jednou ze zákonných možností, kterou mají manželé či bývalí manželé k dispozici pro účely uspořádán