35 C 144/2023-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že s žalovanou uzavřel dne 30. 9. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr na uhrazení zdravotního pojištění 8 000 Kč a žalovaná se zavázala jej vrátit dne 25. 10. 2022 spolu s poplatky za poskytnutí a vyhodnocení úvěru v celkové výši 2 000 Kč. Pro případ prodlení si strany ujednaly smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z dlužné částky a smluvní pokutu 50 % z dlužné částky v případě marného uplynutí 15. dne od počátku prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh nevrátila, požadoval žalobce poskytnutou jistinu, poplatky, poplatky za upomínání 500 Kč za upomínku a 6 x 50 Kč za SMS upomínky, smluvní pokutu 5 000 Kč a smluvní úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce s žalovanou uzavřel dne 30. 9. 2022 smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr na uhrazení zdravotního pojištění 8 000 Kč a žalovaná se zavázala jej uhradit 25. 10. 2022 spolu s poplatky za poskytnutí vyhodnocení úvěru v celkové výši 2 000 Kč. Pro případ prodlení si strany ujednaly smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně z dlužné částky a smluvní pokutu 50 % z dlužné částky v případě marného uplynutí 15. dne od počátku prodlení a poplatky za upomínání (prokázáno úvěrovou smlouvou a výpisem). Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh nevrátila, zaslal žalobce žalované 6 SMS upomínek, písemnou upomínku a předžalobní výzvu (prokázáno sjetinou komunikace, výzvou včetně podacího archu, předžalobní výzvou a průvodním mailem). Žalovaná však dluh neuhradila. 4. Po právní stránce posoudil soud žalobcův nárok dle § 2395 a násl. o. z. jako smlouvu o podnikatelském úvěru. 5. Podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“), odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. 6. Podle § 122 odst. 1 zákona, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle odst. 4, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 7. Podle § 3 odst. 2 písm. e) zákona, pro účely tohoto zákona se rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici. 8. Soud posoudil nárok žalobce na vrácení jistiny, sjednaných poplatků, smluvní pokuty do výše 4 000 Kč, smluvního úroku z prodlení do 90. dne prodlení a úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 91. dne prodlení a uzavřel, že v tomto rozsahu byl po právu. Soud proto uvedené nároky žalobci přiznal a uložil žalované je zaplatit ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. 9. Vzhledem k tomu, že se žalovaná jako podnikající fyzická osoba dostala do prodlení s plněním dluhu déle než 90 dní, bylo nutné na danou smlouvu aplikovat § 122 odst. 5 zákona, který s odkazem na odst. 1, 2 a 4 limituje maximální výši smluvní pokuty, úroku a úroku z prodlení od 91. dne, a to i vůči podnikajícím fyzickým osobám. 10. Pokud jde o smluvní pokutu, tak tu zákon stanoví jako součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, což je s ohledem na § 3 odst. 2 písm. e) částka, která byla žalované poskytnuta. Žalované byla poskytnuta částka 8 000 Kč. Maximální smluvní pokutou je tak částka 4 000 Kč. Pokud žalobce požadoval částku převyšující tento limit, požadoval nezákonnou smluvní pokutu, přičemž tento nárok byl v rozporu se zákonem a zcela zjevně s veřejným pořádkem (vizte § 588 o. z.). 11. Pokud žalobce požadoval smluvní úrok z prodlení, tak dle § 122 odst. 5 a odst. 1 písm. b) zákona platí i pro žalovanou limit výše úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy 15 % ročně. Pokud žalobce požadoval úrok z prodlení převyšující tento limit, jde u požadavek nezákonný, porušující nároky slabší smluvní strany. 12. Soud s ohledem na tyto závěry žalobu v části úroku z prodlení a v části smluvní pokuty zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení v principu zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 673,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 800 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 160 Kč ve výši 1 713,60 Kč.