35 C 303/2023-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ banka“) uzavřela s žalovaným dne 6. 3. 2020 smlouvu o úvěru Optimální splátka [číslo] na základě které byly refinancovány předcházející úvěry žalovaného v celkové výši 51 394 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 15 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 431 Kč. Žalovaný dluh nesplnil, takže dluh byl dne 26. 5. 2022 zesplatněn. Žalovaný tak dlužil ke dni zesplatnění jistinu 42 136,71 Kč, smluvní úrok 4 088,68 Kč za období do zesplatnění, dlužný úrok z prodlení za období do zesplatnění 877,64 Kč a poplatky 1 500 Kč. Poté již ničeho neuhradil. Žalobce nabyl předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2022, na základě které banka postoupila pohledávku na předchůdce žalobce, a ze dne 5. 7. 2022, na základě které pohledávku nabyl žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že banka uzavřela s žalovaným dne 6. 3. 2020 smlouvu o úvěru Optimální splátka [číslo] na základě které byly refinancovány předcházející úvěry žalovaného v celkové výši 51 394 Kč, čímž došlo k snížení celkového zatížení žalovaného. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 15 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 431 Kč. Součástí ujednání byly i bankovní poplatky (prokázáno smlouvou včetně obchodních podmínek a ceníku, oznámením o ukončení čerpání). Žalovaný celý dluh načerpal, ale řádně nesplnil, takže dluh byl dne 26. 5. 2022 zesplatněn (prokázáno celkovým přehledem a dopisem o zesplatnění). Žalovaný tak dlužil ke dni zesplatnění jistinu 42 136,71 Kč, smluvní úrok 4 088,68 Kč za období do zesplatnění, dlužný úrok z prodlení za období do zesplatnění 877,64 Kč a poplatky 1 500 Kč (prokázáno celkovým přehledem). Žalobce nabyl předmětnou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2022, na základě které banka postoupila pohledávku na předchůdce žalobce, a ze dne 5. 7. 2022, na základě které pohledávku nabyl žalobce (prokázáno předmětnými smlouvami o postoupení pohledávek včetně jejich příloh). Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti. 4. Soud posoudil nárok dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“) a dospěl k závěru, že banka a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na kterou se nevztahuje povinnost banky zkoumat schopnost žalovaného dluh splnit (§ 5 odst. 4 zákona). Zatímco banka plnila řádně, žalovaný nikoliv. Soud proto přiznal žalobci jako právnímu nástupci dlužnou jistinu, poplatky a veškeré sjednané příslušenství v limitech daných § 122 zákona a úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 6. Soud toliko žalobci zamítl úrok převyšující úrok daný § 122 odst. 4 zákona, když se žalovaný dostal do prodlení, které je delší než 90 dní. Pro tento případ zákonodárce stanovil maximální možnou míru úročení, kterou žalobce v žalobě překročil. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení v principu zcela úspěšný (míra neúspěchu je v dané věci zanedbatelná), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 924 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 746 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 637,71 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 8. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť žalobce podává velké množství žalob na ustálených vzorech.