35 C 410/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že účastníci uzavřeli ve dnech 20. 10. 2018, 23. 9. 2013 a 30. 10. 2019 účastnické smlouvy nebo dodatky k nim, na základě kterých se žalobce mimo jiné zavázal pro žalovaného poskytnout platby uvedené v § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (tzv. služby třetích stran). Žalovaný v období od 16. 11. 2021 do 15. 12. 2021 čerpal služby třetích stran v celkové výši 8 182,24 Kč, ze kterých byla uhrazena částka 500 Kč, a v období od 16. 12. 2021 do 15. 1. 2022 čerpal služby třetích stran v celkové výši 7 535,85 Kč. Žalovaný přes výzvu ničeho neuhradil.2. Žalovaný nesouhlasil s podanou žalobou a uvedl, že žaloba obsahuje nepřesnosti.3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli ve dnech 20. 10. 2018, 23. 9. 2013 a 30. 10. 2019 dodatky k účastnickým smlouvám, na základě kterých žalobce žalovanému poskytl telefonní čísla pro více osob, tel. číslo, , , tel. číslo, a, tel. číslo, . Na základě těchto smluv se žalobce zavázal pro žalovaného poskytovat i služby třetích stran a žalovaný se je zavázal zaplatit (prokázáno předmětnými dodatky ke smlouvám).5. Žalobce na uvedená čísla poskytoval služby třetích stran, takže za období od 16. 11. 2021 do 15. 12. 2021 vyhotovil fakturu , Anonymizováno, splatnou 7. 1. 2022, na základě které vyúčtoval žalovanému služby třetích stran uhrazených z čísla, tel. číslo, v částce 84 Kč a z čísla, tel. číslo, v částce 8 098,24 Kč (prokázáno předmětnou fakturou včetně vyúčtování) a dále za období od 16. 12. 2021 do 15. 1. 2022 vyhotovil fakturu , Anonymizováno, splatnou 7. 2. 2022, na základě které vyúčtoval služby třetích stran uhrazených z čísla, tel. číslo, v částce 299 Kč, z čísla, tel. číslo, v částce 124 Kč a z čísla, tel. číslo, v částce 7 112,85 Kč (prokázáno předmětnou fakturou včetně vyúčtování). Dne 15. 3. 2022 zrušil žalobce žalovanému poskytované služby a dne 30. 5. 2022 jej vyzval k zaplacení dlužné částky. Veškerou korespondenci mu zasílal na adresu trvalého pobytu, odkud se pošta vracela jako nedoručená (prokázáno touto korespondencí).6. Žalovaný je ode dne 10. 5. 2021 ve výkonu trestu odnětí svobody, přičemž žalobci oznámil adresu věznice dne 18. 1. 2022 s tím, že požádal o pozastavení všech služeb (prokázáno výpisem z centrální evidence vězňů a dopisem ze dne 14. 1. 2022., který byl žalobci doručen 18. 1. 2022).7. Z dalších předložených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.8. Podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, platební službou není platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a 1) platba slouží k zaplacení za hlasové služby nebo zboží nebo služby, které jsou vytvořeny a dodány v digitální podobě, jejichž použití nebo spotřeba jsou omezeny na technické zařízení a jejichž součástí není použití nebo spotřeba fyzického zboží nebo služeb, nebo 2) platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem,9. Soud posoudil věc tak, že strany uzavřely smlouvy o poskytování služeb podle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, na základě kterých poskytl žalobce žalovanému čísla pro více osob, přičemž žalovaný se za tyto služby včetně služby třetích stran zavázal hradit sjednané částky. Na předmětná čísla v období od 16. 11. 2021 do 15. 1. 2022 žalobce poskytl služby třetích stran v žalované výši, přičemž tyto služby nepodléhají zákonu o platebním styku. Žalovaný však tyto služby neuhradil.10. Soud se zabýval splatností těchto pohledávek a uzavřel, že splatnost faktury č. , hodnota, nastala na základě domněnky dojití dne 7. 1. 2021, neboť žalobce doručoval fakturu na jemu poslední známou adresu. To však není případem faktury č. , hodnota, , kterou již žalobce doručoval, ač mu bylo známo, že se žalovaný nachází ve Věznici , Anonymizováno, , Anonymizováno, (včetně adresy této věznice). Žalobce na tyto skutečnosti nikterak nereagoval a veškerou korespondenci zasílal toliko na původní uvedenou adresu. Výzva k zaplacení tak byla žalovanému doručena až 30. 10. 2023 spolu s žalobou a splatnost tak dle § 1958 odst. 2 o. z. nastala bez zbytečného odkladu poté, tedy druhého dne. Žalovaný se tak dostal do prodlení až dne 1. 11. 2023.11. Soud proto žalobci přiznal žalovanou částku s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nejvýše však v žalované výši. , adresa, k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.12. Soud pak zamítl žalobu v rozsahu úroku z prodlení, ve kterém žalovaný nebyl v prodlení.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení v principu zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 400 Kč představující 100 Kč za 1 úkon dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a 300 Kč za 1 úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.14. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud žalovaný dluh neuhradil, lze uzavřít, že absence řádné předžalobní výzvy nemění nic na nároku žalobce na náhradu nákladů řízení, neboť takováto výzva by byla zcela zjevně toliko formálním úkonem. Soud tak uzavřel, že postoj žalovaného je okolností zvláštního zřetele hodnou, pro kterou není třeba postupovat dle § 142a o. s. ř.