46 C 109/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Manžel se domáhal rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum], s odůvodněním, že manželství, které trvá již přes 10 let, již neplní svoji funkci a manželé společně nežijí, nevedou společnou domácnost ani spolu nehospodaří. Příčiny rozvratu manželství manžel spatřoval v citovém odcizení. Z manželství se narodila dne [datum] nezletilá [jméno] [jméno] a dne [datum] nezletilá [jméno] [jméno], které jsou na základě rozhodnutí soudu svěřeny do střídavé péče manželů. 2. Manželka s rozvodem manželství souhlasila, nesouhlasila však s příčinami rozvratu manželství uvedenými ze strany manžela. Sama je spatřovala v mimomanželském vztahu manžela, v psychickém a fyzickém násilí, kterého se manžel na manželce dopouštěl, jakož i v tom, že si manžel zaznamenával její osobní rozvory s psycholožkou. 3. Z oddacího listu vydaného [stát. instituce] [jméno] dne [datum] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. 4. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že děti manželů, a sice nezletilá [jméno] [jméno], [datum narození], a nezletilá [jméno] [jméno], [datum narození], byly pro dobu po rozvodu svěřeny do střídavé péče rodičů s týdenním režimem střídání a oba rodiče se na výživu nezletilých zavázali přispívat, otec částkou 8 400 Kč měsíčně a matka částkou 1 600 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 5. Z výslechu manžela bylo zjištěno, že v manželském vztahu vnímal manžel kriticky dvě fáze, a to dobu, kdy se narodily děti, a následně dobu asi před třemi a půl lety, kdy manželku rovněž vyzýval, aby problémy ve vztahu řešili na terapeutických sezeních. Jako okamžik, kdy si uvědomil, že je s jejich vztahem konec, vnímal jarní prázdniny v roce [rok], kdy byli s manželkou na horách a vedli asi dvouhodinový rozhovor o společné budoucnosti. Manželka tehdy ve vztahu zůstávat již nechtěla; v úplném konci jejich vztahu ho utvrdilo to, když manželka v [anonymizováno] [rok] nepřišla na společné terapeutické sezení. Spouštěč jejich hlavní problému byl podle manžela společný víkend s jeho spolužáky s gymnázia v [anonymizováno] [rok], kdy se manžel po delší době setkal se spolužačkou, s níž míval nadstandardně blízký přátelský vztah, manželka si však utěšování spolužačky v souvislosti s úmrtím jejího otce vyložila nesprávně a manžela obviňovala z nevěry. Téměř od začátku jejich vztahu však manžel vnímal, že manželka těžce nesla, když se manžel stýkal s přáteli ženského pohlaví, podezření z nevěry mu bylo často vyčítáno, jakož i to že přetěžoval rodinu volnočasovými aktivitami. Výčitky však vždy přicházely s časovým (někdy až několikaletým) odstupem. Manžel se vždy snažil své city vůči manželce vyjadřovat, říkat ji pravdu a podezření manželky rozptýlit. Své pocity vždy spíše potlačoval, na prvním místě u něho bylo zachování rodiny. Manžel nevyloučil, že by v takových situacích reagoval emotivně a se zvýšeným hlasem. Asi před třemi lety měl manžel při opakujících se smýšlených výtkách manželky manželku zatlačit do sprchy a pustit na ni studenou vodu, aby zastavil její amok. Tohoto jednání dodnes lituje. Manžel potvrdil, že do vozidla manželky bez jejího vědomí nechal nainstalovat sledovací zařízení, které mělo sloužit pro případné odcizení vozidla a pro případ, že by se manželka ve svém amoku rozhodla opustit dům, což se v minulosti stalo a děti nevědomost ohledně pobytu manželky těžce snášely. Později nechal nainstalovat stejné zařízení rovněž do svého vozidla. Pokud jde o fungování rodiny, byl to manžel, který vydělával, protože manželka byla více doma, starala se o domácnost a o děti. Rodina jezdívala na pravidelné dovolené zimní i letní, v zimě pak skoro každý víkend jezdívala rodina lyžovat. Rodinný čas však trpěl časově náročnou rekonstrukcí nemovitosti zakoupené v horách, proto následně manžel svůj podíl na tomto bytovém domě prodal. V současné době manželé více než jeden rok žijí odděleně, v rámci režimu střídavé péče dětí se v týdenních intervalech střídají v domě ve [obec], kde děti soustavně bydlí. Pokud nejsou manželé zrovna v rodinném domě, manžel bydlí v bytě na [příjmení], který je součástí společného jmění manželů, a manželka by měla mít pronajatý byt v [část obce]. 6. S ohledem na tvrzené příčiny rozvratu manželství ze strany manželky neshledal soud jako relevantní zjištění učiněná z výslechu manžela ohledně majetkových poměrů manželů a užívání nemovitostí spadajících do společného jmění manželů. 7. Z výslechu manželky bylo zjištěno, že se manželka vždy snažila problémy ve vztahu ustát kvůli dcerám, označila se za člověka, který se nerad hádá, a pokud manželovi cokoliv vyčítala, dělo se tak až ve chvílích, když už dále nemohla a bylo toho na ni moc. Nevěru manželovi nevyčítala, nebyla jí však příjemná přítomnost jeho bývalé manželky na svatbě jiných lidí v době jejího prvního těhotenství, těžce rovněž nesla, když viděla manžela v objetí spolužačky na horách, zejména z toho důvodu, že jejich intimní vztah byl několik let nefunkční, nikoliv z důvodů váznoucích na straně manželky. Jediný do úvahu připadající okamžik, který manželka vnímala jako konec jejich manželství, byl okamžik v nemovitosti na horách při odhadování ceny této nemovitosti, kdy na ni byl ze strany manžela vyvíjen velký nátlak. Podle manželky manžel obecně kladl vysoké nároky jak na ni, tak na děti. Pokud manželka chybovala, bylo jí to manželem patřičně vyčteno, a to i před dětmi; oponovat manželovi šlo pouze velmi těžce. Manželka vyloučila, že by se k terapeutickému sezení v [anonymizováno] [rok] nedostavila schválně, naopak měla povinnosti ve škole a povinnost se svými dcerami při konci školního roku. Příčinu rozvratu manželství spatřovala manželka v milenkách manžela s tím, že u jiného jednání manžel přiznal, že se s jinými ženami scházel, stejně tak v psychickém a fyzickém násilí, které na ni páchal. Na policii manželka nikdy nešla, neboť nechtěla udat otce svých dětí. Příkladem popsaného násilí, které zejména v psychické formě přetrvává dodnes, je nainstalovaná štěnice v jejím vozidle, nahrávání manželky především v situacích, kdy byla rozrušená, její vyhazování z domu, sdělování dcerám, že maminka je nemocná, nebo zadržování jejích osobních věcí jako jsou cestovní doklady, její cennosti i cennosti po její mamince, které manžel dodnes manželce neodevzdal. Skutečnost, že manžel do jejího vozidla nainstaloval štěnici, se dozvěděla náhodou, když si manžel prohlížel mapy odpovídající místům, kde se manželka pohybovala. Již dříve měla však jistá tušení, neboť manžel vždy věděl, kde manželka byla. Po incidentu se spolužačkou na horách manželka na základě své intuice přečetla manželovi [příjmení] komunikaci k potvrzení jejího podezření. Stalo se tak však pouze jednou, sama manželka před manželem nikdy nic neschovávala, neměla ani kód na svém telefonu. 8. Další důkazní návrhy, zejména fotografiemi a nahrávkami byly pro nadbytečnost zamítnuty, neboť z doposud provedeného dokazování bylo možno učinit závěr o příčině rozvratu manželství. 9. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Z jejich vztahu se narodily dvě děti, a sice nezletilá [jméno] [jméno], která se narodila dne [datum], a nezletilá [jméno] [jméno], která se narodila dne [datum]. Manželé spolu více než jeden rok nežijí, střídají se v rodinném domě ve [obec] v rámci stanovené střídavé péči o dcery. 10. Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), kdy podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 11. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 12. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 13. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 14. Kvalifikovanost rozvratu manželství je dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydl