48 C 80/2023 — Okresní soud Praha-východ

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným nadepsanému soudu dne 10. 5. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27 830 Kč z titulu mezinárodní přepravy objednané žalovanou objednávkou [číslo] vyfakturované žalobkyní žalované fakturou [číslo] znějící na částku ve výši 23 000 Kč a DPH ve výši 4 830 Kč. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který usnesením ze dne 7. 7. 2023, č. j. EPR 126684/2023-10, zrušil, neboť se jej nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou. Jelikož účastníci řízení souhlasili (resp. se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a tudíž má soud za to, že souhlasí), aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“, § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z předložených listin byl zjištěn tento skutkový stav: mezi účastníky bylo sjednáno, že žalobkyně provede pro žalovanou přepravu zboží s místem nakládky u žalované na adrese [adresa], [anonymizována tři slova], [PSČ] [příjmení] [jméno] za cenu 23 500 Kč plus DPH (viz objednávka dopravy žalované [číslo] včetně e-mailové komunikace mezi účastníky). Žalobkyně tuto přepravu provedla a následně vystavila žalované dne 31. 12. 2022 fakturu [číslo] znějící na částku 27 830 Kč se splatností dne 1. 3. 2023 (viz mezinárodní nákladní list [číslo] faktura [číslo]). Žalovaná však dlužnou částku ani přes opakovanou výzvu žalobkyni neuhradila (viz e-mail žalobkyně ze dne 8. 4. 2023 a ze dne 19. 4. 2023). Dle § 2555 odst. 1 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o přepravě dle § 2555 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala pro žalovanou přepravit zboží z místa odeslání do místa určení a žalovaná se zavázala zaplatit jí za to přepravné. Žalobkyně svoji povinnost splnila a zboží přepravila, žalovaná však přepravné nezaplatila. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 114 Kč, přičemž tyto náklady představují zaplacený soudní poplatek v částce 1 114 Kč (výrok II. rozsudku).