6 C 123/2023-17 — Okresní soud Praha-východ

Manželka podala návrh na rozvod manželství. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že oba považují manželství za trvale a nevratně rozvrácené. Jako příčiny rozvratu manželství shodně označili vzájemné citové odcizení. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jsou-li vztahy mezi manžely tak hluboce a trvale rozvráceny, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Soud dospěl k závěru, že vztahy mezi manželi jsou tak hluboce a trvale rozvráceny, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud má za to, že manželství již neplní svoji funkci a ani do budoucna nelze předpokládat, že by se vztahy mezi manželi upravily natolik, aby se mezi nimi opět utvořil plnohodnotný partnerský vztah, proto návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl, když mezi účastníky řízení nebylo sporu o příčinách rozvratu manželství. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 věta prvá zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.