6 C 162/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala, aby soud určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 155 m2 vymezeného geometrickým plánem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] odděleným z pozemku parc. [číslo] vše v k. ú [obec] u [obec]. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že v období od [datum] do [datum] byla vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], a parc. [číslo] k. ú [obec] u [obec]. Žalobkyně nabyla předmětné nemovitosti dědictvím po svém otci [jméno] [příjmení] (potvrzeného usnesením Okresního soudu Praha – východ, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]). Žalobkyně přitom dále specifikovala, z jakého právního titulu její otec nemovitosti nabyl. Žalobkyně byla dopisem Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ ze dne [datum] vyrozuměna o nesouladu údajů v katastru nemovitostí se skutečným stavem, konkrétně šlo o to, že část oploceného pozemku využívaného žalobkyní zasahuje do části parcely [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], jehož vlastníkem je žalovaná obec. Žalobkyně uvedla, že předmětné nemovitosti v rozsahu jejich oplocení držela a užívala v dobré víře, přičemž o nesouladu faktického a právního stavu do roku 2021 nevěděla ani žalovaná. Žalobkyně proto v dobré víře dále převedla darovací smlouvou předmětné pozemky na svou dceru. S ohledem na výše řečené žalobkyně shrnula, že po dobu 22 let oprávněně držela část pozemku parc. [číslo] v dobré víře s tím, že se jedná o část její zahrady - pozemku parc. [číslo]. Žalobkyně proto podle jejího přesvědčení část pozemku parc. [číslo] sousedící s jejím pozemkem vydržela nejpozději ke dni [datum]. Žalobkyně se proto domnívala, že splnila podmínky vydržení, jak jej upravoval předešlý občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) v § 129, § 130 a § 134 odst. 1 s tím, že se žalobkyně dodávala, že splnila i podmínky vydržení mimořádného ve smyslu § 1095 nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.). 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, když upozornila na nesoulad mezi skutečným a evidovaným stavem v katastru nemovitostí a v této souvislosti uvedla, že návrh žalobkyně na odkup předmětného pozemku v ceně 100 Kč/m2 zastupitelstvo obce zamítlo, neboť dosavadní praxe činila 300 Kč/m2. Samotné rozhodnutí ohledně podmínek vydržení ponechala žalovaná na úvaze soudu. 3. Mezi stranami bylo prohlášeno za nesporné, že žalobkyně byla od [datum] do [datum] vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], a parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] s tím, že současným vlastníkem označených pozemků je právní nástupkyně žalované paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Mezi stranami bylo rovněž nesporné, že žalovaná je v katastru nemovitostí vedena jako vlastník pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], přičemž rovněž nebylo sporu o tom, že pozemek nově označený parc. [číslo] o výměře 155 m2, vymezený geometrickým plánem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], je užíván jako jednotný funkční celek v rámci areálu, který je oplocen a který tvoří funkční celek s pozemky ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. 4. Nad rámec výše uvedených nesporných skutečností soud z listinných důkazů zjistil další relevantní skutečnosti, konkrétně z informace o řízení č. ZDŘ [číslo] 2021 vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ soud zjistil, že příslušným katastrálním úřadem byl zjištěn nesoulad se skutečným stavem u uváděných pozemků p. ř. [číslo] a 41 v k. ú. [obec] u [obec]. Z pozvánky na jednání k revizi údajů v katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že byla právní nástupkyně žalované [jméno] [příjmení] pozvána na jednání o nesouladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu, které mělo proběhnout dne [datum]. Ze zápisu z jednání zastupitelstva žalované ze dne [datum] soud zjistil, že zastupitelstvo obce zamítlo návrh na odkup předmětného pozemku (usnesení [číslo]). Další provedené listinné důkazy byly v souladu s nesporným prohlášením stran a soud z nich neučinil žádná skutková zjištění. 5. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (srovnej např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 4593/2010) platí, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, pokud žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, není v katastru zapsán jako její vlastník. 6. Podle § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který nabyl účinnosti dne [datum] (dále jen„ OZ“) drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. 7. Podle § 1091 odst. 2 OZ k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. 8. Podle § 1095 OZ uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. 9. Podle § 3066 OZ se do doby stanovené v § [číslo] započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. 10. S ohledem na nesporná tvrzení stran a provedené listinné důkazy má soud za prokázané, že žalobkyně byla od [datum] do [datum] vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], a pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], které v současnosti (ke dni rozhodnutí soudu) vlastní její dcera [jméno] [příjmení]. [příjmení] pozemek nově označený parc. [číslo] o výměře 155 m2, vymezený geometrickým plánem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], po celou dobu byl a i v současnosti je užíván jako jednotný funkční celek v rámci areálu, který je oplocen a který tvoří funkční celek s pozemky ve vlastnictví [jméno] [příjmení], dříve žalobkyně. Navzdory poučení dle § 118a o. s. ř. dané žalované při jednání, nebyla patřičně doplněna skutková tvrzení a označeny důkazy ke skutečnosti, že žalobkyně po dobu, kdy předmětné nemovitosti vlastnila, jednala v nepoctivém úmyslu ohledně nabytí sporného pozemku či výkonu držby k tomuto pozemku. 11. Pokud je výše uvedený zjištěný skutkový stav podřazen pod shora citovaná zákonná ustanovení, je třeba předně dojít k závěru, že je zde dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení vlastnického práva k nemovité věci ve smyslu § 80 o.s.ř., neboť žalobkyně v současné době jako vlastník předmětného pozemku v katastru nemovitostí vedená není. Pokud jde o věc samu, nelze než uzavřít, že žalobkyně, coby právní předchůdkyně [jméno] [příjmení], naplnila podmínky mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 OZ ve spojení s § 3066 OZ, neboť po dobu převyšující dvacet let (tj. více jak dvojnásobné doby nutné k řádnému vydržení nemovité věci podle § 1091 odst. 2 OZ) v dobré víře držela a užívala předmětný pozemek par. [číslo] o výměře 155 m2 vymezeného geometrickým plánem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], vzniklého oddělením z pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], přičemž byla oprávněně přesvědčena, že i tato nemovitá věc je v jejím vlastnictví. Žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani důkazní, neboť nepoukázala na žádnou skutečnost, ze které by bylo možné usuzovat, že žalobkyně po předmětnou dobu jednala v nepoctivém úmyslu. 12. Pro úplnost soud odkazuje na přiléhavé rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, podle kterého podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 OZ) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 OZ), ani (pro dobu držby před [datum]) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá, přičemž do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ [číslo], § 1096 OZ) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce, jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci. 13. S ohledem na shora řečené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a určil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 155 m² vymezeného geometrickým plánem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], oddělením z pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí]. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 17 342 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b)