6 C 170/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 41 158,31 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila zejména tím, že kontrolou [číslo] prováděnou dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa žalovaného], kterým byla žalobkyni způsobena škoda ve výši 41 158,31 Kč (6 307 kWh odebrané elektřiny včetně platby za stálý příkon). Množství neoprávněné odebrané elektřiny bylo stanoveno rozdílem stavu elektroměru k datu přerušení dodávky elektřiny a stavu elektroměru při jeho demontáži. V této souvislosti odkázala žalobkyně na mnohočetná rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně odpovědnosti odběratele za neoprávněný odběr jako odpovědnosti objektivní bez možnosti liberace (např. rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 30. 8. 2011 sp. zn. 25 Cdo 2412/2009 nebo ze dne 27. 1. 2010 sp. zn. 25 Cdo 229/2000). Na celkovou dlužnou částku 41 158,31 Kč byla žalovanému vystavena faktura splatná dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání upomínek ze strany žalobkyně, ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně již v podaném návrhu vyjádřila, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Uživatelem odběrního místa na adrese [adresa žalovaného]. Dne [datum] bylo kontrolou odběrného místa zjištěno, že dne [datum] byla na základě pracovního příkazu v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektřiny z důvodu neplnění smluvních platebních povinností. Toto je standardně provedeno odpojením odvodního vodiče z elektroměru a následným přeplombováním krytu svorkovnice elektroměru. Dne [datum] při provádění demontáže elektroměru bylo zjištěno porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení vodiče zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo] který byl demontován se stavem 72 152 kWh. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl 65 845 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny činí 6 307 kWh (viz protokol o kontrole odběrného místa a smlouva o připojení odběrného elektronického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí). Žalovaný, jakožto uživatel odběrného místa, neoprávněně odebíral v období od [datum] do [datum] na tomto odběrném místě elektřinu od žalobkyně, přičemž žalobkyni vznikla škoda v celkové výši 41 158,31 Kč (viz výpočet náhrady na neoprávněný odběr elektřiny). Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván ke sdělení, zda a případně kdo měl právo užívat nemovitost na adrese odběrného místa v době od [datum] do [datum] či případně jiných okolností, na jejichž základě by bylo možné určit, kdo měl z neoprávněného odběru elektřiny prospěch (viz dopis ze dne [datum] včetně dodejky). Žalovanému byla následně náhrada škody za neoprávněný odběr energie vyúčtována na celkovou částku 41 158,31 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum] (viz faktura [číslo]). Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k zaplacení dlužné částky (viz upomínka ze dne [datum] a předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně dodejky). 5. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ energetický zákon“), ve znění pozdějších předpisů, je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle odst. 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Dle odst. 3 téhož ustanovení je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 6. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, si při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. 7. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Odpovědnost za škodu za neoprávněný odběr elektrické energie je pojímána jako objektivní odpovědnost s tím, že základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž podle zvláštního právního předpisu – zákonem č. 458/2000 Sb., který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a který obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny; proto nepřichází v úvahu aplikace ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu, případně za bezdůvodné obohacení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3606/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 229/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2412/2009). Neoprávněný odběr elektřiny dle § 51 energetického zákona představuje objektivní stav, ke kterému dochází při naplnění znaků některé ze skutkových podstat zde uvedených. Nejde tak jen o situace, kdy je neoprávněně odběratelem zasahováno do měřicího zařízení, či měřící zařízení chybí, ale dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona též o případy, kdy chybí právní důvod pro odběr elektřiny, typicky smlouva o dodávce elektřiny nebo o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřená s obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny podle § 50 odst. 1 a 2 energetického zákona. Pro to, zda došlo k odběru elektřiny bez právního důvodu ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, je rozhodující zjištění, že odběr byl žalovanou v rozhodné době na daném odběrném místě skutečně realizován, a absence smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny v daném odběrném místě. Vědomost žalované (či dokonce její zavinění) je při posuzování tohoto právního stavu nerozhodná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 6. 2018 sp. zn. 23 Cdo 1165/2018). V řízení bylo prokázáno, že v období od [datum] do [datum] došlo v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru elektrické energie poté, co byla dne [datum] přerušena dodávka elektřiny do tohoto odběrného místa. Dne [datum] byl zjištěn neoprávněný odběr a byla provedena demontáž elektroměru. Cena spotřebované elektřiny odpovídající výši škody žalobkyně byla vypočtena v souladu s vyhláškou č. 359/2020 Sb. 10. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobkyni vzniklou škodu, tj. hodnotu neoprávněného odběru v částce 41 158,31 Kč. Žalovaný svou povinnost uhradit škodu nesplnil řádně a včas, dostal se tak do prodlení, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením [číslo] Sb., ode dne následujícího po splatnosti celého dluhu, tj. od [datum] do zaplacení. 11. Vzhledem k uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 847 Kč Náklady řízení představují částku 1 647 Kč za uhrazení soudního poplatku a dále částku 600 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony nezastoupeného úč