7 C 414/2023-21 — Okresní soud Praha-východ

Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedených částek jako příspěvku podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“), neboť žalovaný provozoval osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které bylo evidováno jako provozované. Za období od 5. 10. 2021 do 5. 12. 2021 neměl žalovaný sjednáno pojištění podle zákona. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 7. 2. 2022, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. Žalovaný dále provozoval osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které bylo evidováno jako provozované. Za období od 15. 10. 2021 do 26. 12. 2021 neměl žalovaný sjednáno pojištění podle zákona. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 21. 2. 2022, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. Žalovaný také provozoval osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které bylo evidováno jako provozované. Za období od 9. 11. 2021 do 6. 3. 2022 neměl žalovaný sjednáno pojištění podle zákona. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 16. 6. 2022, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný provozoval v období od 5. 10. 2021 do 5. 12. 2021 osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], se zdvihem objemu válců nad 2 500 cm3, ač neměl sjednané povinné ručení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 7. 2. 2022 (splatnost příspěvku nastala ke dni 23. 4. 2022) a následně předžalobní výzvu, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. Soud má dále za prokázané, že žalovaný provozoval v období od 15. 10. 2021 do 26. 12. 2021 osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], se zdvihem objemu válců nad 1850 cm3 do 2500 cm3, ač neměl sjednané povinné ručení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 21. 2. 2022 (splatnost příspěvku nastala ke dni 7. 5. 2022) a následně předžalobní výzvu, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. Soud má také za prokázané, že žalovaný provozoval v období od 9. 11. 2021 do 6. 3. 2022 osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], se zdvihem objemu válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3, ač neměl sjednané povinné ručení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 16. 6. 2022 (splatnost příspěvku nastala ke dni 30. 8. 2022) a následně předžalobní výzvu, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. Soud věc posoudil podle § 4 zákona, přičemž provozovatel a vlastník vozidla mají povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti. Výše denní sazby je stanovena § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“). Žalobkyně pak má v souladu s § 4 odst. 4 zákona a § 2a vyhlášky právo na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč (u každého se shora uvedených osobních vozidel). Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svoji povinnost u prvního shora uvedeného osobního vozidla po dobu 62 dní, u druhého shora uvedeného osobního vozidla po dobu 73 dní a u třetího shora uvedeného osobního vozidla po dobu 118 dní, přiznal soud žalobkyni shora uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.