7 C 435/2023-17 — Okresní soud Praha-východ

1. Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení shora uvedených částek jako příspěvku podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon“), neboť žalovaný provozoval osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které bylo evidováno jako provozované. Žalovaný neměl sjednáno pojištění podle zákona o pojištění odpovědnosti za období od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 27. 1. 2022, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. Žalovaný neměl sjednáno pojištění podle zákona o pojištění odpovědnosti dále za období od 1. 6. 2021 do 7. 8. 2021. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 31. 3. 2022, avšak žalovaný doposud ničeho neuhradil. 2. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný provozoval osobní vozidlo [registrační značka], [VIN kód], se zdvihem objemu válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, ač neměl sjednané povinné ručení, a to jednak v období od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021, tedy po celkovou dobu 92 dní, a jednak v období od 1. 6. 2021 do 7. 8. 2021, tedy po celkovou dobu 68 dní. Žalovaný byl k úhradě příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ze strany žalobkyně opakovaně vyzýván. Splatnost příspěvku za první shora uvedené období nastala ke dni 12. 4. 2022. Splatnost příspěvku za druhé shora uvedené období nastala ke dni 14. 6. 2022. Žalovaný však do data splatnosti příspěvku neuhradil ničeho. 4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: <i>5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>7. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.</i> <i>9. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [obec] [anonymizováno] pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti činí 300 Kč.</i> <i>10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Soud věc posoudil podle § 4 zákona, přičemž provozovatel a vlastník vozidla mají povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti. Výše denní sazby je stanovena § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“). Žalobkyně pak má v souladu s § 4 odst. 4 zákona a § 2a vyhlášky právo na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč (u každého se shora uvedených vozidel). 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svoji povinnost u shora uvedeného osobního vozidla v prvním shora uvedeném období po dobu 92 dní Kč (92 dní x 65 Kč, tj. příspěvek činí 5 980 Kč) a v druhém shora uvedeném období po dobu 68 dní (68 dní x 65 Kč, tj. příspěvek činí 4 420 Kč), přiznal soud žalobkyni shora uvedené částky spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve lhůtě dle § 160 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 132 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.