21 C 307/2024-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 31. 5. 2024 domáhala zaplacení 31.776,95 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě níž dodávala žalovanému plyn a distribuční služby do odběrného místa na adrese , adresa, . Za odebraný plyn vystavila žalovanému fakturu VS č. , var. symbol, se splatností 26. 6. 2023 na částku 2.875,83 Kč a fakturu VS č. , var. symbol, se splatností 10. 5. 2023, na částku 28.901,12 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, proto se žalobkyně domáhala i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ode dne 27. 6. 2023. Předžalobní výzva k úhradě žalovaných částek byla žalovanému zaslána dne 1. 2. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky s trvalým pobytem v České republice, soud se zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah aplikoval v souladu s ustanovením § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení) a jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. Soud tak dospěl k závěru, že podle čl. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1215/2012 je dána jeho pravomoc i příslušnost k rozhodnutí dané věci a podle čl. 3 bod 1 nařízení č. 593/2008 je rozhodným právem právní řád České republiky.4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 12. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. , tel. číslo, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese , adresa, , nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu (viz smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 21. 12. 2022 a všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu). Dodávku plynu za období od 12. 1. do 20. 4. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, splatnou dne 10. 5. 2023, znějící na částku 28.901,12 Kč. Dodávku plynu za období od 21. 4. do 6. 6. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, splatnou dne 26. 6. 2023, znějící na částku 2.875,83 Kč. Žalovaný na žádnou z faktur neuhradil ničeho (viz faktury), a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 31. 1. 2024 odeslanou dne 1. 2. 2024 (viz předžalobní výzva vč. podacího lístku).6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.7. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mj. na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), neboť veškeré rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti.8. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.9. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem.10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Na základě zjištěného skutkového stavu věci shledal soud žalobu důvodnou. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu o sdružených službách dodávky plynu podle § 2079 a násl. o. z. ve spojení s § 72 odst. 2 energetického zákona. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému plnění spočívající v dodávce plynu do sjednaného odběrného místa, žalovaný však nesplnil svou povinnost úhrady za takto poskytnuté plnění, ve lhůtě splatnosti nezaplatil dlužnou částku, čímž se dostal ode dne následujícího po splatnosti druhé z faktur do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen vedle jistiny platit i úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.), tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.272 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, ) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50.000 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.14. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.