22 C 289/2022-285 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu návrh, jímž se domáhala vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci s následujícími tvrzeními. Předmětem podnikání žalobkyně pronájem nemovitostí, bytů, nebytových prostor. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , list vlastnictví č. , hodnota, , katastru nemovitostí vedený Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, , katastrální území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , každý podílu o velikosti ½. Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k předmětné nemovité věci usnesením o příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad Ostrava, čj. , spisová značka, , , datum, . Došlo k rozštěpení vlastnického práva, spoluvlastníky jsou dva zcela cizí subjekty, způsobilo, že ani jeden ze spoluvlastníků nemůže spoluvlastnický podíl užívat a naplňovat základní složku vlastnického práva. Předmětný pozemek je sic veden jako orná půda, ale reálně je užívám jako zahrada. Před tímto pozemkem se nachází řada rodinných domů. Dům, který se nachází před daným pozemkem, je dům, ve vztahu k němuž žalovaný uvádí, že bude odstraněn. Dům se nachází na pozemku č. , hodnota, . Vlastní jí společnost , právnická osoba, ., jejímž vlastníkem, a tudíž vlastníkem žalobce, je stejný subjekt , právnická osoba, . To znamená, že dle vlastnické struktury se v zásadě jedná o společnosti, které spolu kooperují, spolupracují a mají zájem o scelení vlastnických vztahů. Žalobkyně má zájem na scelení vlastnictví pozemku a nemovitosti a v budoucí době realizovat pronájem tohoto jako celku, proto podala žalobu v tomto směru, která ovšem byla zamítnuta, bylo podáno proti tomuto rozhodnutí odvolání. K rozštěpení vlastnictví došlo, když dům nebyl kolaudován a když exekutor podával návrh, respektive vyhlašoval dražbu, a musel zvlášť provést dražbu domu a dražbu pozemku, čímž došlo k rozštěpení vlastnictví. Stavba ovšem není černou stavbou, jak se domnívá žalovaný. K jejímu odstranění nedojde. Jedná se pouze o stavbu na jiném pozemku, přičemž byť tento právní stav není vyhovující, zákon jej připouští. Konkrétně situace v místě byla taková, že společnost , právnická osoba, . vybudovala domy, které nabyly fyzické osoby. Zde je řešen pouze jeden dům a pozemky k těmto přináležející, které byly nabyty jak žalobkyní, tak žalovanou v rámci dražby. Protože dům nebyl zkolaudován, byl dražen zvlášť a zvlášť pozemek. Žalobkyně považuje stávající stav, kdy jí zůstává pouze holé vlastnictví, za dlouhodobě neudržitelný, dle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ji nemůže nikdo nutit ve spoluvlastnictví setrvávat. Není reálná šance zrušení spoluvlastnictví dohodou. Není tak jiná možnost, než rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví na návrh některého ze spoluvlastníků soudem, který rozhodne i o způsobu vypořádání. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přináší výčet způsobů, jakými může být spoluvlastnictví při zrušení vypořádáno. Dle usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 22 Cdo 2568/2003, 21. 10. 2004, je význam předmětného zákonného výčtu dvojí, za prvé, že soud nemůže provést vypořádání jiným než v zákoně uvedeným způsobem, za druhé, je zákonem dána pevná posloupnost jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví, pro soud závazná. První zákonný způsob, tj. vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným rozdělením, nepřichází v daném případě z faktických důvodů v úvahu, je třeba volit mezi přikázáním věcí jednomu ze spoluvlastníků a jejich prodejem ve veřejné dražbě. Žalobkyně v žalobním návrhu uvedla, nechť je podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno tak, že bude předmětná nemovitá věc dle § 1147 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přikázána do jejího výlučného vlastnictví za současného poskytnutí odpovídající náhrady žalovanému za částku stanovenou znaleckým posudkem. V závěru řízení žalobkyně uvedla, že nemá zájem o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví, navrhla, nechť je rozhodnuto o jejím prodeji.2. Žalovaný poukázal na to, že soud může přikázat věc do vlastnictví spoluvlastníka bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako žalobce či žalovaný. Nejvyšší soud ČR uvedl, že pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána, není podstatná výše podílů, ani účelné využití věci, ale jde o souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní. Předně musí být o získání věci do vlastnictví zájem. Dále musí být splněno judikaturou zdůrazňované kritérium solventnosti, schopnosti spoluvlastníka zaplatit ostatním náhradu. Žalovaný splňuje obě důležité podmínky, má zájem o přikázání věci do výlučného vlastnictví a je solventní, což mu zajišťuje rozhodnutí soudu, tak jak je níže navrhnu, nebrání se ani složení částky na účet žalobkyně před rozhodnutím soudu. Občanský zákoník v § 1140 odst. 1 stanoví, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, což je jeden ze základních principů podílového spoluvlastnictví, což potvrzuje i usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 617/10, 28. 6. 2010. Každý ze spoluvlastníků může žádat o oddělení ze spoluvlastnictví, o zrušení spoluvlastnictví jako celku. V obou dvou případech je ale spoluvlastník vázán tím, že tak nesmí učinit v nevhodnou dobu, k újmě některého ze spoluvlastníků, což v tomto případě žalobkyně činí. Žalovaný je vlastník sousedního stavebního pozemku, kde stojí nezkolaudovaný rodinný dům jiného vlastníka, po jehož odstranění oba pozemky hodlá užívat na parkování svého karavanu, umístění rekreační chatky, bude-li to možné. Vzhledem k velikostem pozemku a současnému i budoucímu využití, využití sousedních pozemků, oba pozemky tvoří jeden funkční celek. Je zde tedy souhrn shora uvedených relevantních skutečností, kdy je třeba přihlédnout k účelnému využití věci a tomu, že se žalobkyně vůbec nepokusila jakkoliv dohodnout mimosoudně, ač ve vzájemném spoluvlastnickém vztahu nechce setrvat a tvrdí „není reálná šance na to, aby bylo spoluvlastnictví zrušeno dohodou účastníků“. Žalovaný tedy navrhuje, nechť soud rozhodne, že podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitosti vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , obec , adresa, a katastrální území , adresa, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se zrušuje, nemovitá věc se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného, který je povinen uhradit žalobkyni jako náhradu za jeho spoluvlastnicky podíl, částku určenou jako cenu obvyklou určena znaleckým posudkem v rámci tohoto řízení s tím, že pokud ji neuhradí-li v rámci tohoto řízení do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, ztrácí výhodou nabytí spoluvlastnického podílu, nemovitá věc se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně, která je povinna uhradit žalovanému, jako náhradu za jeho spoluvlastnický podíl, částku, která bude jako jeho cena obvyklá určena znaleckým posudkem v rámci tohoto řízení. Co se týká stavby na pozemku č. , hodnota, , tak nesouhlasí s tím, že by tato stavba nebyla odstraněna. Jedná se o stavbu vybudovanou bez příslušného povolení. Stejně tak vodovodní přívody k této. Nevěděl, že společnosti , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, ., jsou spojeny. Jedná se o velkou společnost, která se dokáže velmi bránit v rámci všech správních řízení a tato prodlužuje. Žalobkyně domy a přívody k těmto nabyla v dražbě. Společnost, která to takto vybudovala, byla , právnická osoba, . Stavební úřad nepovolil výstavbu domu, následně ji však povolil. Jedná se o malý stavební úřad, kde to bylo možné domluvit. U schválení přívodu vody, kterého se původně domáhali také dodatečně, ovšem Městský úřad , adresa, již takto benevolentní nebyl, taktéž u kanalizace. Rozhodnou je věc vedená Krajským úřadem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , sp.zn. , č. účtu, , kdy bylo rozhodováno o rozhodnutí , právnická osoba, v , jméno FO, , vydaného ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kdy z tohoto správního spisu je zřejmé, že nejsou i nadále povoleny přívody k rodinným domům a kanalizace. Situace v místě je živelná a chaotická. Pět domů je napojeno na jednu studnu. Následně stavební úřad zjistil, že odpady jsou vyváděny v místě bez jakékoli regulace. Tedy určitě bude rozhodnuto o odstranění těchto nemovitostí. A toto uplatňuje žalovaný jako důvod, pro který je návrh podán v nevhodnou dobu, neboť je třeba vyčkat situace v místě, jak se vyvine. Záleží na tom, jak bude rozhodnuto ve věci, v níž se žalobkyně domáhá scelení vlastnictví, tomu se žalovaný přizpůsobí, i svůj návrh vypořádání. Je výlučným vlastníkem pozemku č. 256, na němž stojí dům, který je zmiňován, o němž je přesvědčen, že bude jako neoprávněná stavba rodinného domu, k němuž není schválen přívod kanalizace a vodovodu, odstraněn.