22 C 83/2023-94 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podaly soudu žalobní návrh, jímž se domáhaly uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 44 707 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalobkyně jsou spoluvlastnicemi pozemku parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , součástí je budova čp. , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , hodnota, m2, , Anonymizováno, m2, , Anonymizováno, , obé obec , adresa, , část obce a k. ú. , adresa, . Dle kupní smlouvy uzavřené s panem , adresa, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ), 6. 7. 2020, právní účinky 8. 7. 2020, náleželo každé vlastnické právo id. ¼ k uvedeným věcem. Dle kupní smlouvy uzavřené s žalovaným 23. 11. 2020, jim s právními účinky od 25. 11. 2020 náleží každé vlastnické právo id. ½ k uvedeným věcem. Žalovaný byl taktéž spoluvlastníkem do 25. 11. 2020, spoluvlastnický podíl ½. Od 8. 7. 2020 do 15. 1. 2021 byl žalovaný výlučným uživatelem uvedených nemovitých věcí, rodinného domu se zahradou, které užíval k uspokojení svých bytových potřeb, aniž žalobkyním (spoluvlastnictvím) cokoli hradil, aniž existovala jakákoli dohoda spoluvlastníků, k užívání jej opravňující. Předmětný dům je koncipován jako jedna jednotka, nelze ji užívat více rodinami. Žalovaný užíval předmětné nemovité věci bez právního důvodu (nadužíval svůj podíl na nich) ještě před vznikem jejich spoluvlastnictví, kdy jeho , Anonymizováno, , p. , Anonymizováno, . , adresa, , se svých nároků na vydání bezdůvodného obohacení domáhal u OS Praha 10, sp. zn. 12 C 97/2020, usnesení z 25. 10. 2022, kdy rozhodnutím čj. 12 C 97/2020-256 byl schválen smír, žalovanému uloženo zaplatit právnímu předchůdci žalobkyň 300 000 Kč. Že žalovaný byl v rozhodném období výlučným uživatelem předmětných nemovitých věcí, je schopen potvrdit p. , adresa, , plyne to i z kupní smlouvy žalobkyň a žalovaného z 23. 11. 2020, kde žalovaný v čl. 1.2. mj. prohlašuje, že je jediným a výlučným uživatelem nemovitých věcí, v čl. 5.4. převzal závazek předat předmět prodeje do 7 pracovních dnů ode dne povolení vkladu vlastnického práva žalobkyň do katastru nemovitostí žalobkyním. V řízení OS Praha 10, sp. zn. 12 C 97/2020, byl vypracován znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem , adresa, , soudní znalec ekonomika, ceny a odhady, zadáno bylo určit výši obvyklého nájemného za předmětné nemovité věci 1. 1. 2017 - 30. 6. 2020, resp. bezdůvodné obohacení za nadužívání podílu žalovaného 1. 1. 2017 - 30. 6. 2020 (početně => výše jedné poloviny obvyklého nájemného). Závěr znalce byl takový, že výše bezdůvodného obohacení za nadužívání podílu žalovaného od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2020 činí 324 525 Kč -> 7 726 Kč měsíčně, obvyklé nájemné za celek nemovitých věcí 15 452 Kč měsíčně. Je notorietou, že nájemné nemovitých věcí způsobilých k uspokojování bytových potřeb od roku 2017 nikdy nekleslo, stále narůstá. Přesto žalobkyně nárok odvíjejí od zjištění , tituly před jménem, , jméno FO, , dále jej ponižují, jako kdyby běžné nájemné činilo 14 000 Kč měsíčně. Žalobkyně reflektují, že v průběhu spoluvlastnických vztahů došlo ke koupi podílu žalovaného, § 2130 o. z. Tedy každá z žalobkyň má vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení ¼ obvyklého nájemného za období od vzniku spoluvlastnictví a dále dle § 2130 o. z. ½ obvyklého nájemného za období počínaje dnem následujícím po dni, kdy měl žalovaný předmětné nemovité věci žalobkyním dle u jednání v kupní smlouvě předat, konče dnem, kdy je předal. Spoluvlastnictví účastníků vzniklo 8. 7. 2020, kdy nastaly právní účinky kupní smlouvy a každá z žalobkyň nabyla vlastnické právo k id. ¼ podílu na nemovitostech. K předání dle kupní smlouvy z 23. 11. 2020 uzavřené účastníky (čl. 5.4. smlouvy) mělo dojít do 7 dnů ode dne povolení vkladu vlastnického práva žalobkyň dle smlouvy, do 3 dnů ode dne povolení vkladu měl žalovaný žalobkyně vyzvat a stanovit dva možné termíny. K vkladu vlastnického práva žalobkyň k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí došlo 28. 12. 2020, k výzvě na převzetí (a stanovení dvou možných termínů) mělo dojít do 2. 1. 2021, předání nejpozději 7. 1. 2021. Žalovaný žalobkyně k převzetí nevyzval, došlo k němu až 15. 1. 2021, po ingerenci právního zástupce žalobkyň (e-mail 13. 1. 2021). Každé žalobkyni svědčí nárok na vydání bezdůvodného obohacení 8. 1. 2021 do 14. 1. 2021 ½ obvyklého nájemného předmětných nemovitých věcí, žalovaný v tomto období neměl žádný právní titul k užívání, byl povinen je nejpozději 7. 1. 2021 předat. Je-li výše obvyklého nájemného 14 000 Kč měsíčně a každá z žalobkyň má 8. 7. 2020 - 7. 1. 2021 nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši ¼ obvyklého nájemného a v období od 8. 1. 2021 do 14. 1. 2021 má každá z žalobkyň nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši ½ obvyklého nájemného, jedná se celkem o částku 44 707 Kč, 22 353,50 Kč každá z žalobkyň, které se na žalovaného s výzvou k vydání uvedeného bezdůvodného obohacení obrátily prostřednictvím právního zástupce 26. 1. 2023, žádaly úhradu dlužné částky bezodkladně, doručeno 31. 1. 2023. Bezodkladnost žalobkyně vykládají dle § 1959 písm. e) o. z. maximálně 5 dnů, pro úrok z prodlení vycházejí z toho, že nárok je splatný 6. 2. 2023. Žalovaný nereagoval, ničeho neplnil. Nezbývá, než se nároku domáhat soudní cestou, kdy před podáním žaloby prostřednictvím právního zástupce byla zaslána žalovanému předžalobní upomínka, 14. 2. 2023.2. V návaznosti na výzvu dle § 118a o. s. ř. žalobkyně doplnily skutková tvrzení následně. V kupní smlouvě uzavřené s bratrem žalovaného dne 6. 7. 2020, článek 1, bod 1. 2., je uvedeno, poslední věta, že věci, které jsou předmětem převodu, užívá , Anonymizováno, prodávajícího jako své obydlí. Toto je výslovně ve smlouvě uvedeno, a je tedy zřejmé, tedy již v době uzavření kupní smlouvy to bylo zřejmé a žalobkyně to věděly, že nemovitost je užívána k uspokojení bytové potřeby žalovaného. Takto to bylo po celou dobu. Žalobkyně tvrdí, že jim nic nebylo předáno, žádný klíč. A to proto, že od počátku věděly, že nemovitost užívá žalovaný k uspokojení své bytové potřeby a neměly tak důvod, v zásadě se jim to i příčilo, vstupovat někomu do jeho obydlí. Zdali měl klíč od nemovitosti bratr žalovaného v době uzavření kupní smlouvy, to ani neví. Nejsou si tím jisté. Jediný, kdo v nemovitosti byl, byl , tituly před jménem, , adresa, , který tam viděl věci žalovaného, knihy, nábytek, bylo evidentní, že žalovaný zde bydlí. Přístup do nemovitosti nebyl žalobkyněmi nikdy využit, a to právě proto, že věděly od počátku, že nemovitost je užívána k uspokojení bytové potřeby žalovaného, i kdyby se o toto snažily, nemohly by právo užívání nijak realizovat. K předání nemovitosti a změně této situace došlo až 15. 1. 2021. Co se týká jednání o kupní ceně, tak je pravdou, že žalovaný měl jinou představu. Ovšem nikoliv proto, že by mělo být něco kompenzováno, ale pouze proto, že žalovaný si představoval, že dostane za nemovitost vyšší částku. Je pravdou, že částka kupní ceny se poté snižovala, nebylo to však z důvodu nějakého ujednání, ale výhradně proto, že žalobkyně představu žalovaného neakceptovaly. Kupní cena byla tedy výsledkem vzájemného konsenzu. Nic se nezapočítávalo. To, proč kupní cena následně byla taková, jaká byla, nebylo nijak ovlivněno jakýmikoliv zápočtem, nýbrž výhradně smluvním ujednáním stran, když původně byly představy o kupní ceně rozdílné. Žalobkyně vyšly z kupní ceny, která byla uvedena v kupní smlouvě uzavřené s bratrem žalovaného. Kupní cena, která následně byla uvedena ve smlouvě uvedené s žalovaným, byla i vyšší. Žádnou výzvu k plnění žalobkyně od žalovaného neobdržely, žalobkyně se nedomáhaly užívání nemovitostí, tudíž zde ani nemohly čerpat žádné energie. Žádné smlouvy, a to ani ve vztahu k pojištění domácnosti, neuzavřely.3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznává, ani zčásti. Žalobkyně tvrdí nabytí vlastnictví k podílu na nemovitostech id. ½ (každá ze žalobkyň spoluvlastnice o velikosti podílu id. ¼) od , adresa, (, Anonymizováno, žalovaného), kupní smlouva 6. 7. 2020, právní účinky 8. 7. 2020, druhý spoluvlastník nemovitostí s podílem ½ žalovaný, jež údajně výlučně užíval celé období 8. 7. 2020 - 15. 1. 2021 nemovitosti k uspokojování své bytové potřeby, bez právního důvodu, a to i před vznikem spoluvlastnictví nemovitostí žalobkyněmi, odkazují věc OS Praha 10, sp. zn. 12 C 97/2020, kde se žalobce , Anonymizováno, . , adresa, (, Anonymizováno, žalovaného) domáhal po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí, kdy tvrdí, že jim je známo, že v tomto řízení byl vypracován znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , soudní znalec ekonomika, ceny a odhady, zadán na určení ceny obvyklého nájemného nemovitostí 1. 1. 2017 - 30. 6. 2020, měla být určena výše tvrzeného bezdůvodného obohacení žalovaného, z nějž dovodily obvyklé nájemné nemovitostí 15 452 Kč měsíčně, nárok odvíjejí od výše v místě obvyklého nájmu ve znaleckém posudku, ač konečný nárok snižují na 14 000 Kč měsíčně. Tvrdí, že 23. 11. 202