24 C 159/2024-28 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 52 885,18 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 41 990 Kč, částka byla převedena dne [datum] na účet prodejce. Žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit 72 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 127 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, když přestal hradit splátky od splátky splatné k [datum]. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] prohlásila celý dluh žalovaného za splatný, a to ke dni [datum]. Žalovaný do podání žaloby na úhradu dluhu ničeho nezaplatil, žalobkyně se proto domáhá zaplacení jistiny ve výši 37 245,18 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 799 Kč, úroku z prodlení ve výši 217 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 339 Kč a účelně vynaložených nákladů na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč a nákladů na odeslání upomínek v celkové výši 450 Kč. Žalobkyně se podanou žalobou dále domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 38 415,21 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 31 930 Kč, částka byla převedena dne [datum] na účet prodejce. Žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit 36 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 312 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, když přestal hradit splátky od splátky splatné k [datum]. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] prohlásila celý dluh žalovaného za splatný, a to ke dni [datum]. Žalovaný do podání žaloby na úhradu dluhu ničeho nezaplatil, žalobkyně se proto domáhá zaplacení jistiny ve výši 24 407,21 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 151 Kč, úroku z prodlení ve výši 254 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 339 Kč a účelně vynaložených nákladů na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč a nákladů na odeslání upomínek v celkové výši 450 Kč.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.6. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 9.5.2024, č.j. 24 C 159/2024-17), jakým konkrétním způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ani k tomu nedoložila nezbytné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále v rámci skupiny [právnická osoba] Nic konkrétního, tzn. zejména zda žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného, zda se jej dotazovala na příjem, bydlení, jeho měsíční výdaje a případné další závazky netvrdila natož, aby doložila, zda případně zjištěné skutečnost o žalovaném jakkoliv ověřila.10. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně si stačila pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází a z informací a žalovaném zjištěných v rámci skupiny [právnická osoba], avšak další informace o žalovaném nezjišťovala ani neověřovala, např. vyžádáním výpisu z účtu, pracovní smlouvou či daňovým přiznáním, výplatními páskami. Žalobkyně současně ani netvrdila ani nedoložila, že by měla jakkoliv doloženo od žalovaného, zda a kde žalovaný pracuje, kde a s jakými měsíčními náklady žije. K tomuto soud konstatuje, že právní žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného, a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací o žalovaném, aby mohla řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely posouzení jeho schopnosti splácet úvěr, přičemž o nedostatečném posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr svědčí i způsob, jakým byla smlouva uzavřena. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.11. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovaného řádně neposoudila jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši 37 245,18 Kč a 24 407,21 Kč, a to bez smluvní pokuty a náhrady účelně vynaložených nákladů. Dále žalobkyni náleží toliko úrok z prodl