24 C 252/2023-196 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela s žalovanou příkazní smlouvu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jejímž předmětem byl závazek žalobkyně obstarat pro žalovanou podle jejích pokynů přípravu žádosti o dotaci na projekt „Rekonstrukce knihovny“ a závazek žalované zaplatit za to žalobkyni odměnu v celkové výši , částka, bez DPH (, částka, s DPH). Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila a pro žalovanou zpracovala studii proveditelnosti jako podklad pro žádost o dotaci a rovněž zpracovala a podala žádost o dotaci. Následně žalobkyně žalované vystavila dne , datum, fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , datum splatnosti bylo ke dni , datum, . Žalovaná však uhradila toliko , částka, , zbývající částku ve výši , částka, ani přes opakované výzvy neuhradila. Žalobkyni proto nezbylo, než se svého nároku domáhat prostřednictvím soudu.2. V reakci na tvrzení žalované pak žalobkyně v průběhu řízení doplnila, že žalobkyně žalované poskytla všechny smluvené služby a to i přesto, že upozorňovala žalovanou na nedostatečnost některých podkladů, které k žádosti dodala žalovaná. Na uvedené rozpory upozorňovala žalobkyně žalovanou emailem ze dne , datum, a ze dne , datum, , v nichž žalovanou žádala o chybějící podklady a dále emailem ze dne , datum, , kterým urgovala zaslání zbývajících podkladů potřebných k podání žádosti o dotaci. Dne , datum, byla podána žádost o dotaci, z čehož vyplývá, že žalobkyně splnila svoje smluvní závazky spočívající ve vypracování studie proveditelnosti a podání žádosti. Dne , datum, byla ze strany dotačního orgánu zaslána žalobkyni výzva k doplnění žádosti o dotaci, kterou žalobkyně vypořádala, následně byla žalobkyně doručena 2. výzva k doplnění žádosti, z níž vyplývá, že výtky, které se objevily v první žádosti o doplnění, již ve druhé výzvě obsaženy nebyly, tzn. byly odstraněny. Naopak výtky 2. žádosti o doplnění se týkaly výhradně podkladů které měla k žádosti dodat žalovaná (projektová dokumentace, rozpočet, PENB, stavební povolení). Tvrzení žalované, že se účastníci dohodli na odměně v závislosti na poskytnutí dotace žalobkyně odmítla, žalobkyně s žalovanou na úvodní schůzce probrala zcela standardně, následně byla vypracována písemná smlouva. Žalobkyně zaslala žalované návrh smlouvy k podpisu emailem dne 30.1.202, podpis smlouvy následně urgovala emailem ze dne 2.2. a , datum, . Žalovaná však na tyto výzvy nijak nereagovala, přestože dne , datum, byla podána žádost o dotaci, proto žalobkyně vystavila dne , datum, žalované fakturu. Následně žalovaná žalobkyni zaslala částečnou platbu na fakturu a dne , datum, podepsala žalovaná příkazní smlouvu.3. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, neboť podle ní žalobkyně neprokázala, že skutečně žalované poskytla tvrzené služby. Žalovaná se domnívá, že žalobkyně si musela být ještě před uzavřením smlouvy vědoma, že žalovaná nesplňuje podmínky pro poskytnutí dotace, neboť maximální limit v rámci uplatněné dotační výzvy byl , částka, , čehož si žalobkyně, jako odborník, musela být od počátku vědoma. Nadto žalované vystupovala ve smluvním vztahu jako slabší strana (spotřebitel), smlouva je tedy podle jejího názoru neplatná, případně se jednalo o zneužití postavení žalované v hospodářském styku ve smyslu ustan. § 433 odst. 1. obč. zák.4. Soud provedl k prokázání tvrzení účastníků následující důkazy:5. Svědkyně , jméno FO, k věci uvedla, že pan , jméno FO, jí řekl, o co se jedná, řekl jí, že jim klientka nechce zaplatit zbytek platby s tím, že nesplnili podmínky smlouvy. K dotazu soudu, zda byla svědkyně účastna někdy nějaké schůzky, kde by se řešily smluvní podmínky, uvedla svědkyně, že ne, že smlouvy jdou mimo ní, že vždycky, až když je uzavřena smlouva, tak jí p. , jméno FO, sdělí, co má připravit a ona kontaktuje klienta ohledně podkladů, které od něj potřebuje. Svědkyně se žádných jednání neúčastnila, o podmínkách ví jenom z příkazní smlouvy, kterou viděla, ví, že měli provést studii proveditelnosti a podat žádost o dotaci, to potom měla ona na starosti. Víc obsah smlouvy nečte, víc jí z té smlouvy vlastně nezajímá, toto čte proto, že je to uznatelný náklad, který potom může započítat do té dotace. V některých případech dělají i projektovou dokumentaci, ale v tomto případě to podle smlouvy nebylo. K dotazu soudu, když viděla příkazní smlouvu, zda si vybavuje, kdy to bylo a jestli byla podepsaná, uvedla, že to si nevybavuje, ale že ví, že v době podání žádosti o dotaci ještě smlouva podepsaná nebyla, nicméně z jakého důvodu, to neví, to ona neřešila, to u nich řeší asistentka pana , Anonymizováno, a potom obchodní zástupci pan , jméno FO, a pan , jméno FO, , ale který z nich měl na starosti tohoto klienta, to neví a kdo byl na prvotní schůzce s klientem, to jí taky není známo. K dotazům zástupkyně žalobkyně svědkyně uvedla, že za žalovanou komunikovala s panem , jméno FO, , a to telefonicky i emailem. , jméno FO, jí posílal asi i plnou moc, potom něco zejména ohledně rozpočtu a účetní doklady jí posílala paní , jméno FO, . Dále k dotazu zástupkyně žalobkyně, jak to dopadlo, uvedla svědkyně, že s tím ROPem, že tam to funguje tak, že se podá žádost, potom tu žádost dotační orgán kontroluje a jsou možné dvě výzvy k doplnění. První výzva byla ze strany žalobkyně vypořádána, druhá výzva potom, když přišla, což bylo po poměrně krátké době, asi 2 týdny nebo max. měsíc, tak pak klient sdělil, že to vypořádávat nebudou, ať tu žádost o dotaci stáhne. K dotazu zástupkyně žalobkyně, jestli do té doby zaznamenala nějakou stížnost na činnost, žalobkyně uvedla svědkyně, že ne, že nic takového neproběhlo, až v posledním emailu potom bylo uvedeno, že došlo k nějakým nesrovnalostem „jak z naší, tak i z vaší strany“, což nijak nerozebírala, dál se tím nezabývala, žádost stáhla. K dotazu zástupkyně žalobkyně svědkyně doplnila, že projektovou dokumentaci a rozpočet si zajišťoval klient sám, na projektovou dokumentaci měli nějakou svoji firmu, její jméno si svědkyně nevybavuje. Rozpočet dělal snad pan , jméno FO, , neví, jestli s pomocí někoho, ale pamatuje si, že to potom nějak spolu ještě dolaďovali, ale i toto si tedy dodával klient sám. Ohledně dotazu soudu, zda je svědkyni známo, co bylo důvodem stažení žádosti, zda jí toto bylo ze strany žalované někdy sděleno, uvedla svědkyně, že na základě první výzvy odstranili nějaké administrativní věci, které bylo možno odstranit, a že hlavním problémem bylo, že z projektové dokumentace jí zaslali jenom výkresové části, na což je tehdy svědkyně upozorňovala, že tam chybí textové části, a že tyto budou k té žádosti nezbytné. Dále potom tam byl nějaký problém ohledně energetické náročnosti, kdy jim taky sdělovala, že PENB je vyžadován v žádosti o dotaci k výchozímu stavu i k výslednému stavu stavby, a že je upozorňovala, že toto taky doloženo nebylo, že byl doložen jenom jeden, už si nevybavuje, jestli výchozí nebo výsledný stav. Pak tam byly nějaké problémy ohledně rozpočtu, a toto v podstatě byl důvod stažení, protože klienta upozorňovala, že toto bude potřeba, a bylo jí tedy známo z reakcí klienta, že tyto dokumenty neměl klient v okamžiku podání žádosti k dispozici a doufali, že třeba ta druhá výzva nepřijde tak brzy, a že tedy někdy v tom květnu – červnu by už klient tyto listiny měl k dispozici a bylo by to možno doplnit. Bohužel prostě přišla brzo, kdy klient ještě tyto listiny k dispozici neměl. S žalovanou začala svědkyně komunikovat na základě pokynu pana Semeráda začátkem ledna, datum přesně neví, ale ví, že to bylo začátkem ledna, protože žádost o dotaci měla být podána začátkem února. K dotazu ohledně maximální částky dotace, jestli si vybavuje, jaká byla, uvedla svědkyně „Myslím, že to bylo 10 milionu Kč“. K dotazu, pokud v žádosti byla uvedena částka vyšší, uvedla svědkyně, že ano, že tohleto si vybavuje, že v průběhu připravování té žádosti žalované nesdělila tu maximální výši dotace, nicméně že potom tu částku nějak upravili v rámci té první opravy, protože tam byla spousta nákladů, které byly nepřímými výdaji, které se přesunuly do jiné položky, a že potom se bavili s panem , jméno FO, , že to nebude problém, že se stejně na těch 10 milionů Kč dostanou. V průběhu zpracování dotace na toto žalovanou neupozornila.6. Svědek , jméno FO, uvedl, že ví o žalobě, přečetl si, co bylo uvedeno v předvolání. Byl na té první schůzce, na začátku ledna minulého roku. Schůzky se kromě svědka účastnila ještě paní , jméno FO, a pan , jméno FO, . Schůzka se týkala obecně podání dotace, co by mělo být uděláno ze strany žalované, co ze strany žalobkyně. Za žalobkyně se tam řešilo, že za ně podají tu dotaci, protože oni to neumí. Konkrétně k dotazu soudu, zda může uvést tedy konkrétně, co měla udělat žalobkyně, uvedl, že měli podat tu dotaci, žalovaná měla potom dodat projektovou dokumentaci, připravit rozpočet a potom nějaké administrativní věci jako jména ulic, výpis z katastru nemovitostí a