24 C 280/2024-28 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši , částka, s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy č. , IBAN, ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, na nákup motokoloběžky, částka byla převedena dne , datum, na účet prodejce. Žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit 72 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši , částka, . Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, když přestal hradit splátky od splátky splatné k , datum, . Žalobkyně proto dopisem ze dne , datum, prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalovaný do podání žaloby na úhradu dluhu ničeho nezaplatil, žalobkyně se proto domáhá zaplacení jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši , částka, , smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši , částka, a účelně vynaložených nákladů na odeslání oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši , částka, a nákladů na odeslání upomínek v celkové výši , částka, .2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.6. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ), jakým konkrétním způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ani k tomu nedoložila nezbytné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřovala zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a dále v rámci skupiny KB a.s.. Nic konkrétního, tzn. zejména zda žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného, zda se jej dotazovala na příjem, bydlení, jeho měsíční výdaje a případné další závazky netvrdila natož, aby doložila, zda případně zjištěné skutečnost o žalovaném jakkoliv ověřila.10. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně si stačila pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází a z informací a žalovaném zjištěných v rámci skupiny KB a.s., avšak další informace o žalovaném nezjišťovala ani neověřovala, např. vyžádáním výpisu z účtu, pracovní smlouvou či daňovým přiznáním, výplatními páskami. Žalobkyně současně ani netvrdila ani nedoložila, že by měla jakkoliv doloženo od žalovaného, zda a kde žalovaný pracuje, kde a s jakými měsíčními náklady žije. K tomuto soud konstatuje, že právní žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalovaného, a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací o žalovaném, aby mohla řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely posouzení jeho schopnosti splácet úvěr, přičemž o nedostatečném posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr svědčí i způsob, jakým byla smlouva uzavřena. Důsledkem nedodržení této zákonné povinnosti věřitele je pak absolutní neplatnost úvěrové smlouvy.11. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 588 o.z. tak, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., jelikož žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovaného řádně neposoudila jeho úvěruschopnost v souladu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyni tak náleží z titulu bezdůvodného obohacení (jelikož finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina úvěru ve výši , částka, , a to bez smluvní pokuty a náhrady účelně vynaložených nákladů. Dále žalobkyni náleží toliko úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o.z., který soud přiznal ve výši a od data požadovaného žalobkyní ve výši úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 38,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .