34 C 221/2024-62 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 77 600 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. a II rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou s žalovanou uzavřela dne 5. 5. 2023. Žalobu odůvodnila zejména tím, že poskytuje úvěry prostřednictvím webových stránek www.rerum.cz, na které si žalovaná vybrala dostupné parametry, tedy výši úvěru a dobu jeho splatnosti a po vyplnění registračního formuláře pomocí svých osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy souhlasila pro účely registrace a vstup do uživatelského účtu se smluvní dokumentací, kterou odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole ve formuláři s odkazem na smluvní dokumentaci. Registrace byla dokončena zadáním verifikačního kódu zaslaného jí SMS zprávou s tím, že totožnost žalované byla ověřena poskytnutím kopie jejího občanského průkazu a totožnost majitele účtu ověřovací platbou ve výši 1 Kč s tím, že k identifikaci plateb byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. Na základě uvedeného tak následně byla mezi účastníky uzavřena smlouva, dle níž byly žalované poskytnuty peněžní prostředky na dobu neurčitou a žalovaná se zavázal splácet smluvní úrok ve výši 40 % z poskytnuté jistiny v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trávní smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 11. 11. 2023. Úvěruschopnost žalované žalobkyně zkoumala z výpisu z bankovního účtu a z výplatních pásek žalované a dále podle informací uvedených žalovanou v žádosti o spotřebitelský úvěr, v níž deklarovala krom jiných i své výdaje, a dále lustrací ve veřejných registrech a databázích. Žalovaná ničeho neuhradila navzdory tomu, že byla před podáním žaloby k úhradě svého dluhu vyzvána.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že 5. 5. 2023 byla k žádosti žalované uzavřena smlouva, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem s měsíční úrokovou sazbou 40 % a roční procentní sazbou nákladů (RPSN) ve výši 5528,45 %, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 8. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Pro případ prodlení úvěrovaného s prodlením placení sjednaných plateb úvěru byla mezi účastníky ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je úvěrovaný v prodlení (článek 4.2 smlouvy). Bankovní účet žalované byl ve smlouvě označen č. , č. účtu, . Jako termín čerpání úvěru byl sjednán den 9. 5. 2023.4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, bylo zjištěno, že v rámci zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr, žalovaná uvedla, že je vdaná a žije ve vlastním bytě (s hypotékou) s další osobou s tím, že oba jsou osoby s příjmem. Dále uvedla, že má středoškolské vzdělání a je zaměstnaný u společnosti , jméno FO, jako pokladní od měsíce května 2022 s měsíčním příjmem 19 633 Kč s tím, že její měsíční výdaje činí 8 000 Kč, není proti ní vedena exekuce ani insolvence.5. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu č. , hodnota, a z evropského průkazu zdravotního pojištění.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . vyplynulo, že bylo vyplaceno jako čerpání dne 16. 5. 2023 částka 6 000 Kč na účet č. , č. účtu, , dne 10. 7. 2023 částka 12 000 Kč na účet č. , č. účtu, , dne 9. 5. 2023 částka 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, , dne 5. 5. 2023 částka 7 000 Kč , č. účtu, a dne 17. 7. 2023 částka 5 000 Kč , č. účtu, .7. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno zesplatnění úvěru z důvodu porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a žalovaná byl vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 56 891 Kč do tří dnů od doručení výzvy.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2024 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla ze strany zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzvána k úhradě svého dluhu.9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně s žalovanou uzavřeli dne 19. 1. 2023 prostřednictvím prostředků na dálku dohodu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výši 20 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem s měsíční úrokovou sazbou 40 % a roční procentní sazbou nákladů (RPSN) ve výši 5528,45 %, smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky. Totožnost žalované byla ověřena občanského průkazu a evropského průkazu zdravotního pojištění. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, především z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalované byla účet označený ve smlouvě zaslána dne 9. 5. 2023 částka 20 000 Kč. Celková částka 30 000 Kč byla čerpána na účet č. , č. účtu, . Dne 8. 11. 2023 došlo k zesplatnění úvěru a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 56 891 Kč do tří dnů od obdržení dopisu. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu a upozorněna na možnost jeho soudního vymáhání; výzva byla žalované doručována dne 12. 4. 2024.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 75 zákona o spotř. úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.13. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít, byla smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru.16. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalované, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena absolutní neplatností (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020). Zákon o spotř. úvěru jasně stanovuje povinnost poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to před uzavřením smlouvy, a poskytovateli zakazuje smlouvu uzavřít, pokud by posoudil, že spotřebitel nebude schopen úvěr splácet. Tuto povinnost měla žalobkyně plnit s odbornou péčí a nespoléhat se pouze na údaje sdělené žalovanou. Tuto povinnosti na straně poskytovatele spotřebitelských úvěrů a zápůjček nelze odbýt poukazem na to, že kdyby žadatel o úvěr neuvedl