34 C 228/2023-28 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 17. 8. 2023 domáhala zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě EAN , Anonymizováno, . Žalobkyně uzavřela dne 3. 11. 2021 s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, a na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa elektřinu. Žalobkyně dne 3. 11. 2022 vyúčtovala žalovanému fakturou č. FA2022008801 na částku 41 494 Kč, splatnou dne 10. 11. 2022, spotřebu elektřiny v odběrném místě za období od 4. 11. 2021 do 10. 10. 2022. Na tuto fakturu zaplatil žalovaný částku 7 494 Kč a po opakovaných výzvách zaplatil dne 11. 7. 2023 částku 15 000 Kč. Na úhradu faktury tak žalovaný dluží 19 000 Kč.2. Dne 2. 11. 2023 vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět co do jistiny 19 000 Kč s tím, že žalovaný tuto částku dne 13. 10. 2023 uhradil.3. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 6. 11. 2023, č. j. 34 C 228/2023-18, bylo řízení částečně zastaveno co do jistiny 19 000 Kč. Řízení tedy dále pokračovalo co do žalobou uplatněného příslušenství spočívající v úroku z prodlení.4. Žalovaný se ve věci samé k žalobě nevyjádřil.5. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný následující skutkový stav věci. Žalobkyně uzavřela dne 3. 11. 2021 se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , Adresa zainteresované osoby 0/0, , a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za dodanou elektřinu a související služby dohodnutou cenu. Nedílnou součástí uvedené smlouvy byly obchodní podmínky dodavatele – žalobkyně a ceník, z nějž vyplývala sjednaná splatnost ceny za dodanou elektřinu (zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 11. 2021 a všeobecných obchodních podmínek účinných od 1. 10. 2021, ceníku). Žalobkyně vystavila dne 3. 11. 2022 žalovanému fakturu č. FA2022008801 na částku 41 494 Kč, se splatností dne 10. 11. 2022, v níž žalovanému vyúčtovala cenu za odebranou elektřinu za období od 4. 11. 2021 do 10. 10. 2022 (prokázáno fakturou č. FA2022008801). Z tvrzení žalobkyně pak vyplynulo, že dne 6. 6. 2023 zaplatil žalovaný částku 7 494 Kč a dne 11. 7. 2023 zaplatil částku 15 000 Kč. Žalobkyně žalovaného k zaplacení zbývající dlužné částky 19 000 Kč upomínala dopisem ze dne 31. 7. 2023 (prokázáno upomínkou ze dne 31. 7. 2023 včetně doručenky).7. Věc byla posouzena podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), podle něhož smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. A dále podle § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona, podle něhož smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.8. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Na základě zjištěného skutkového stavu věci shledal soud žalobu důvodnou ve zbývající části úroku z prodlení. Účastníci uzavřeli kupní smlouvy na dodávku elektřiny a plynu podle shora uvedených ustanovení. Žalobkyně na základě těchto smluv poskytla žalovanému plnění spočívající v dodávce elektřiny do sjednaného odběrného místa, žalovaný však nesplnil svou povinnost úhrady za takto poskytnuté plnění, ve lhůtě splatnosti nezaplatil, čímž se dostal ode dne následujícího po splatnosti výše označené faktury do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen vedle jistiny (kterou již v průběhu řízení zaplatil) platit i úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.), tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 163 Kč. Tyto náklady se v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů nezastoupeného účastníka za tři úkony po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 63 Kč.14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).