35 C 295/2024 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné platby s tím, že dne 1. 3. 2023 byla s žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 7 000 Kč a ten se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v částce 2 030 Kč, poplatkem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ v částce 110 Kč, poplatkem „, Anonymizováno, “ v částce 165 Kč a poplatkem za SMS servis v částce 29 Kč do 31. 3. 2023. Žalovaný dluh neuhradil, takže se dostal do prodlení. Žalobce tak požadoval uhrazení žalované částky spolu s úrokem z prodlení a smluvní pokutou 0,1 % denně z dlužné částky za období od 1. 4. 2023 do 30. 6. 2023 v částce 839,67 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl bez nařízení jednání, když strany s tímto postupem vyslovily souhlas (§ 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne 1. 3. 2023 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 7 000 Kč a ten se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí v částce 2 030 Kč, poplatkem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ v částce 110 Kč, poplatkem „, Anonymizováno, “ v částce 165 Kč a poplatkem za SMS servis v částce 29 Kč do 31. 3. 2023 (prokázáno předmětnou smlouvou, obchodními podmínkami, sazebníkem a výpisem bankovní identity). Pro případ prodlení s uhrazením dluhu měl žalobce ve všeobecných podmínkách a v Sazebníku uvedenu smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky (prokázáno těmito listinami). Ze smlouvy, obchodních podmínek a sazebníku nevyplývá, že by si strany sjednaly úročení úroků (prokázáno těmito dokumenty). Žalobce žalovanému uhradil částku 7 000 Kč dne 1. 3. 2023 (prokázáno záznamem o úhradě).5. Před tímto uzavřením smlouvy žalobce zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, když se zabýval jeho příjmy a uvedenými výdaji, jeho osobními poměry a vyhodnotil, e žalovaný je schopen dluh uhradit (prokázáno sjetinou příjmů žalovaného, metodikou a hodnocením bonity).6. Žalovaný přes výzvu dluh neuhradil, takže se dostal do prodlení (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku). Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce splnil své povinnosti dané tímto zákonem a soud hodnotil smlouvu jako platnou.8. Soud proto žalobci přiznal jistinu a sjednané poplatky za doplňkové služby včetně úroku z prodlení z těchto plateb dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Soud se následně zabýval poplatkem za poskytnutí úvěru 2 030 Kč. Smlouva sice tuto platbu označuje jako poplatek, ale po obsahové stránce jde o platbu, kterou žalovaný musí při uzavření smlouvy uhradit vždy, a to bez ohledu na svoji volbu. Žalobce mu v rámci této platby neposkytuje žádné doplňkové služby, které by byly spojeny se zápůjčkou. Po obsahové stránce tak jde výlučně o úrok. Ujednaný úrok však není s ohledem na jeho pevnou částku nezákonný, soud jej proto žalobci přiznal.10. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud žalovanému dle § 160 o. s. ř.11. Podle § 1806 o. z., úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.12. Vzhledem k tomu, že uvedený poplatek je úrokem, měl by žalobce nárok na jeho úročení pouze v případě, že si strany takovéto úročení sjednaly. To se z obsahu smlouvy a smluvní dokumentace nepodává. Soud proto žalobci zamítl nárok na úrok z prodlení z tohoto poplatku (tedy z úroku).13. Nakonec se soud zabýval nárokem na smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla sjednána v samotné smlouvě. V ní o smluvní pokutě není jediná zmínka, není v ní ani zmínka o jakékoliv sankci za pozdní uhrazení dluhu, a to ani odkazem na smluvní dokumentaci. Za této situace je ujednání o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách ujednáním překvapivým, a tedy s ohledem na nález Ústavního soudu I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 neústavním. Soud za této situace nárok na smluvní pokutu zamítl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 880,42 Kč, přičemž tato částka představuje 83,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 173,67 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.