46 C 414/2023 — Okresní soud Praha-východ

Žalobci se domáhala zaplacení 19 000 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nájemní smlouvy uzavřené s žalovanou dne , datum, . Žalobu odůvodnili zejména tím, že na základě uvedené smlouvy přenechali žalované do užívání byt č. , hodnota, o velikosti 2+kk nacházející se v druhém podlaží domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , který je v jejich vlastnictví, a to na dobu určitou od , datum, do , datum, a žalovaná se zavázala měsíčně platit nájemné ve výši 13 000 Kč včetně úhrady služeb spojených s užíváním bytu a společných prostor ve výši 2 000 Kč. Na základě dodatku č. 1 k nájemní smlouvě bylo s účinností od měsíce , Anonymizováno, , Anonymizováno, zvýšeno měsíční nájemné na 16 000 Kč a současně byla prodloužena doba nájmu do konce roku , Anonymizováno, . Následně na základě dodatku č. 3 doba nájmu prodloužena do konce roku , Anonymizováno, , nájemní vztah však skončil k datu , datum, dohodu účastníků řízení. Žalovaná neuhradila nájemné za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tj. celkem ve výši 32 000 Kč, přičemž na její dluh byla započtena žalovanou složená jistota při podpisu smlouvy ve výši 13 000 Kč. Žalovaná je tak nadále dlužná 19 000 Kč, čeho si je sama vědoma, neboť se na základě dohody účastníků řízení ze dne , datum, zavázala tuto částku zaplatit do , datum, .Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřili souhlas, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o.s.ř.Z nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobci jakožto pronajímatelé a žalovaná jakožto nájemce uzavřeli smlouvy, na základě které byl žalované k dočasnému užívání za účelem bydlení přenechán byt č. , hodnota, o velikosti 2+kk nacházející se v druhém nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, nacházející se na adrese , adresa, , a to na dobu určitou do , datum, . Žalovaná se naproti tomu zavázala žalobcům platit měsíčně nájemné ve výši 13 000 Kč s tím, že v této částce byla rovněž zahrnuta částka na úhradu služeb (elektřiny, studené a teplé vody, topení, společné prostory) ve výši 2 000 Kč. Při podpisu smlouvy žalovaná žalobcům zaplatila jistotu ve výši 13 000 Kč k zajištění veškerých nároků žalobců jakožto pronajímatelů vyplývajících z nájemního vztahu. Žalobci byli oprávněni použít takto složenou částku použít na úhradu nezaplaceného nájemného nebo na úhradu pohledávek za plněn poskytovaná v souvislosti s nájmem, jakož i pohledávek z titulu náhrady škody způsobené na předmětu nájmu či vybavení, za níž odpovídá žalovaná jakožto nájemce.Z dodatku č. 1 k nájemní smlouvě ze dne , datum, bylo zjištěno, že dodatkem byla upravena doba trvání nájmu, která byla prodloužena na období od , datum, do , datum, , a dále byla upravena výše měsíčního nájemného, která byla zvýšena od měsíce , Anonymizováno, , Anonymizováno, na částku 16 000 Kč.Z dodatku č. 2 k nájemní smlouvě ze dne , datum, bylo zjištěno, že dodatkem byla upravena doba trvání nájmu, která byla prodloužena na období od , datum, do , datum, , a byla sjednána možnost opakovaného prodloužení.Z dohody o ukončení nájemní smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne , datum, zanikl k dohodě smluvních stran k datu , datum, .Z předání bytu majitelům nájemcem ze dne , datum, bylo zjištěno, že jak žalobci, tak žalovaná svými podpisy potvrdili, že z titulu nájemní smlouvy ze dne , datum, žalovaná dluží žalobcům nájemné za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, v celkové výši 32 000 Kč, od kterého byla odečtena složená jistota ve výši 13 000 Kč, a jakožto neuhrazená částka zůstala žalované k úhradě částka ve výši 19 000 Kč, kterou se zavázala uhradit do , datum, . Žalovaná byla současně srozuměna, že v případě jejího neuhrazení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.Na základě zjištění učiněných předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobci a žalovaná uzavřeli s žalovanou dne , datum, smlouvu, na základě které přenechali žalované do užívání za účelem bydlení byt č. , hodnota, na adrese , adresa, a žalovaná se za jeho užívání zavázala měsíčně hradit nájemné ve výši 13 000 Kč s tím, že tato částka zahrnovala rovněž úhrad služeb (elektřiny, studené a teplé vody, topení, společné prostory) ve výši 2 000 Kč. Na základě dodatku ke smlouvě byl nájemní vztah jednak prodloužen do konce roku , Anonymizováno, , jednak byla s účinností od , datum, zvýšena částka měsíčního nájemného z 13 000 Kč na 16 000 Kč. Nájemní vztah skončil dohodou účastníků k datu , datum, . Žalovaná při skončení nájemního vztahu potvrdila, že žalobcům neuhradila nájemné za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a je i nadále dlužna částku 19 000 Kč odpovídající nájemnému za dva měsíce ve výši 32 000 Kč po odečtení složené jistoty při podpisu smlouvy ve výši 13 000 Kč. Dluženou částku se zavázala zaplatit do , datum, .Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovaná jednostranně uznala svůj dluh vůči žalobcům co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné podobě ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neboť při ukončení smlouvy o nájmu svým podpisem stvrdila, že z titulu dlužného nájemného za měsíce , Anonymizováno, a , Anonymizováno, žalobcům po započtení jistoty dluží i nadále 19 000 Kč. Uznáním dluhu nezaniká původní závazek dlužníka, ani nevzniká závazek nový, ale zakládá se jím vyvratitelná právní domněnka, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. Věřitel tak v řízení u soudu nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání a v rozsahu uznaného dluhu tak přechází důkazní břemeno na dlužníka, tedy ve sporu žalovaného účastníka. Žalovaná přitom v řízení zůstala zcela pasivní a k žalobě se nevyjádřila, a založila tak právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo.Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh ve lhůtě sjednané splatnosti neuhradila, dostala se tím s plněním svého závazku do prodlení, čímž žalobcům vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobcům, kteří byli v řízení úspěšní, plnou náhradu nákladů řízení ve výši 7 552 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „a.t.“), podle tarifní hodnoty 19 000 Kč sestávající z částky 1 488 Kč (snížené o 20 % v souladu s § 12 odst. 4 a.t.) za každý ze dvou úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a.t. ve vztahu ke každému z žalobců (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) včetně dvou náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. po 300 Kč za každý ze dvou společných úkonů právní služby.Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).